České firmy potřebují pomoc, jinak je spolkne Rusko nebo Čína

České firmy potřebují pomoc. V opačném případě hrozí, že je odkoupí ruské, čínské nebo německé společnosti. Hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda se ve svém komentář rovněž soustředí na otázku, zdali by se měl stát koronavirem prošrktat nebo zadlužit. Tato otázka přitom s předchozím bodem úzce souvisí.

 

„Otázka dne dnes zní, zda se máme se z koronakrize prodloužit, nebo proškrtat. Schodek půlbilionu korun by byl ještě před několika měsíci špatným sci-fi. Vždyť pro tři čtvrtiny republiky je už pouhé slovo bilion astronomicky nepředstavitelné, asi jako dobývání cizích světů,“ říká Kovanda.

Na jedné straně jsou kritici deficitu, kteří se domnívají, že by se vláda měla z krize proškrtat. Kovanda se domnívá, že dlouhodoběji bude levnější, pokud se stát z krize prodluží. Musí jít o systematický, promyšlený, důvěryhodný, transparentní, adresný a především účinný proces.

Poslanecká sněmovna přitom návrh na zvýšení schodku státního rozpočtu pustila 23. června 2020 do druhého čtení. Projednávat jej bude rozpočtový výbor. K poslednímu schvalovacímu kolečku má dojít v červenci.

 

Ke škrtům by mělo dojít až v době prosperity

„Samozřejmě, vzhledem ke zkušenosti uplynulých několika let to zní jako naivní doufání. Přesto není prozíravé zrovna v tuto chvíli škrtat. On za nás totiž podstatnou část škrtů udělal koronavirus. Akorát škrtal v soukromé sféře, zatímco ve veřejné nikoli,“ míní Kovanda.

Ke škrtům by podle Kovandy mělo dojít až ve chvíli, kdy začne Česko opět prosperovat.

S ohledem na ekonomiku existuje pouze jedna celková poptávka. Jde o součet poptávky soukromé a veřejné. Proškrtáním soukromého sektoru, což představuje odstávky fabrik, zavření kin, obchodů nebo restaurací, ochromení letecké i jiné dopravy nebo turistického ruchu, způsobil výpadek dosahující na miliardy korun.

 

Krizi spustil stát. Nyní musí nastartovat ekonomiku

„Alespoň část z těchto ztracených peněz je třeba doplnit uměle, a to lze jedině na dluh. Pokud k doplnění nedojde, bude soukromý sektor škrtat dále – škrtat se budou firmy, a to prostřednictvím bankrotů, a škrtat se budou lidé a pracovní místa, a to skrze vyhazovy. Tyto škrty budou důsledkem pokračující ochromené celkové poptávky a samy ji budou jen dále podvazovat a oslabovat,“ sdělil Kovanda.

Krachy se podle slov Kovandy nevyhnou ani celospolečensky vysoce přínosných firem a pracovníků. Koronakrize totiž neztotožňuje klasickou tržní a očistnou krizi.

„Je krizí státní. Vyvolal ji stát, který ze zdravotních důvodů vypnul podstatnou část trhu a ekonomiky, takže z nich i vypudil podstatnou část právě oné celkové poptávky. Jedině stát ji může – a měl by – částečně doplnit zpět. Byť třeba i za cenu půlbilionového deficitu,“ uvedl Kovanda.

 

Hrozba odkupu zahraničními firmami

Kovanda se domnívá, že pokud se stát nepřikloní k půlbilionovému schodku, pak se bude stejně potýkat s dluhem. Může jít ještě o mnohem větší dlužnou částku.

„To proto, že podstatná část ekonomiky bez finanční pomoci státu pokrachuje a další její část, kapitálově oslabené firmy, skoupí za hubičku zahraniční společnosti. Třeba německé, ruské, čínské. Opět pak budeme dvacet let skuhrat nad tím, že jsme kolonií,“ varuje Kovanda.

Za příkladný vzor považuje Kovanda Německo. To svoji ekonomiku totiž podporuje ve velkém. V uplynulém týdnu odsouhlasilo půjčku ve výši 5,8 bilionu korun. Jde o peníze, které převyšují velikost české ekonomiky. Německé společnosti díky tomu kapitálově posílí. Pokud si všimnou skutečnosti, že český stát jeho firmám nepomáhá, pak nabídnou Čechům záchranné peníze. Vymění je ale za vlastnický podíl.

„Přitom peníze třeba na starobní důchody budeme muset někde získávat dále – a kvůli stárnutí populace ještě více než dnes. Kde je vezmeme, když firmy budou vykrachované či v ještě vyšší míře než dnes v zahraničních rukou, takže za kopečky bude mířit ještě větší objem dividend? Vždyť starobní důchody se konec konců platí z hrubého zisku firem. Vláda sama žádné peníze nevydělává, pouze zdaňuje hrubý zisk firem či podnikatelů, takže část jejich zisku pak může přerozdělit mezi důchodce,“ sdělil Kovanda.

 

Stát si tak či tak bude muset půjčit velké peníze

Pokud dojde ke krachům firem, pak se nevygeneruje žádný zisk. Stát si z tohoto pohledu bude muset půjčit větší obnos od bank nebo zahraničních investorů.

Dluh bude mnohem větší oproti tomu, který vzniká nyní v souvislosti se zachraňováním ekonomiky a její poptávky. Může navíc dojít k zachránění firem před zahraničním převzetím.

Škrtat ve veřejné sféře, například propouštěním úředníků, není v tuto chvíli rozumné. Vyhozený úředník znamená, že třeba restaurace, kam chodil, bude mít o klienta méně. Hodně vyhozených úředníků znamená notně ochromenou celkovou poptávku v ekonomice. Ta už je, jak víme, dost proškrtaná koronavirem. Až se ekonomika alespoň trochu zotaví, je zeštíhlování veřejné správy samozřejmé na místě – a bude do značné míry nutné,“ domnívá se Kovanda.

„Až bude ekonomika prosperovat a soukromý sektor bude silný a ekonomiku potáhne, pak škrtejme o sto šest, pak osekávejme veřejný dluh, pak propouštějme úředníky a zeštíhlujeme a zefektivňujme veřejnou správu. Tehdy tím totiž soukromému sektoru budeme pomáhat. Nyní bychom mu tím ublížili – a svým způsobem jej dorazili,“ dodává Kovanda.

 

 

Také by vás mohlo zajímat:

Jak začít investovat do akcií? Rady a tipy nejen pro začátečníky

Konference Brno rozebíraly rozvoj vysokorychlostní tratě v Česku

 

Zdroj: Komentář Lukáše Kovandy

Komentáře