Comic-Con Prague přinesl kreslíře, herce i řadu cosplayerů
V novém kongresovém centru O2 universum se uskutečnil první ročník festivalu popkultury Comic-Con Prague. Jde o celosvětový fenomén určený pro fanoušky sci-fi, fantasy a hororu ve filmech, seriálech, anime, knihách, obrazech, hudbě, a kostýmech. V programu nechyběly besedy, fotografování, autogramiády se zahraničními i domácími herci, komiksovými autory, spisovateli a dalšími umělci. Návštěvníci si rovněž užili hraní her, turnajů, projekci filmů, soutěže, workshopy, přednášky, prezentace, výstavy, koncerty ale i prodej fanouškovského zboží. Zúčastnilo se i mnoho cosplayerů v zajímavých a nepřehlédnutelných oblecích.
Petr Kopl, český komiksový kreslíř
„Jsem překvapený z té velikosti, vůbec jsem to nečekal. Po těch průšvizích, co byly před tím, jsem to bral všechno s větší rezervou. Zároveň jsem ohromně spokojený s organizací. Hrozně moc děkuji organizátorům, že mi pomohli uspořádat benefici pro charitu. Starají se tady o mě jako o celebritu. Je to nový pocit a je to hezký.“
Znamená to pro vás z profesního hlediska nějaký milník nebo nějaký nový způsob propagace vaší tvorby?
„To ukáže budoucnost. Soustředím se tady především na charitu. Už teď mohu říci, že je to ohromný úspěch. Vidím, jak se plní pokladničky a jak jsou lidi dobří a ochotni dát, co mohou. Jsem z toho šťastný.“
Mohl byste nám přiblížit, čeho se charita týká a na co finanční prostředky vybíráte?
„Vybíráme na Hospic sv Zdislavy v Třebíči. Je to pro lidi, kteří se starají o seniory, jež jsou na smrtelné posteli. Jezdím za nimi do Třebíče a mluvím přímo s těmi dámami. Povětšinou jde o nemocniční sestry, které jezdí do toho domova, aby se mohly starat o lidi v rodinném kruhu. Jsou to neskutečně silné příběhy, co mi tam říkají. I teď natahuji, když na to myslím. Absolutně nechápu, kdy tito lidé berou sílu toto dělat, chodit domů a dokázat klidně spát. Setkávají se s obrovským lidstvím a tím, co se dotýká člověka. Myslím si, že jde o lidi, kteří mají skutečnou představu o opravdové lidské důstojnosti.“
Jak jste se dostal ke komiksům a co vás dneska inspiruje?
„Dotáhli mě k tomu bratři. Především šlo o nejstaršího bratra, který sbíral Asterixe v sedmičce pionýrů a pak mi je ukazoval. Asi někdy ve třetí nebo ve čtvrté třídě základní školy jsem se rozhodl, že budu komiksový kreslíř. Asi bylo mnohem pravděpodobnější, že se stanu za komunistů spíš kosmonautem. Mně to ale vydrželo až do 20 nebo 25 let. Tou dobou jsem už opravdu šlápl do kariéry a rozhodl se, že s tím doopravdy něco udělám. Kreslil jsem totiž celou dobu a pořád jsem se o to snažil. Pak začala být ta doba trochu nakloněnější. Šance tam byly a lidi byli ke komiksu více otevřenější. O komiks měli zájem. Pak to najednou šlo. Dnes se živím komiksem na plný úvazek, jsem na vlastní noze a prožívám asi nejlepší čas svého života.“
Dočetl jsem se, že se věnujete takzvanému cartooningu, mohl byste nám to trochu přiblížit?
„Cartooning je nové slovo pro starou věc. Je to zjednodušená kresba. Kresba je zjednodušená proto, aby se dobře animovala v animovaných filmech. Byla vymyšlena hlavně proto, aby ulehčila práci kreslířů, kteří budou animovat postavičky, aby byly nakresleny rychle a snadno a aby je mohl nakreslit každý kreslíř. Hlavně to bylo levné. O to šlo, dělalo se to ručně. Dnes se to už dělá jinak. Kresba může být už trochu složitější. Nicméně nyní je potřeba cartooningu přežitkem. Už ho nepotřebujeme, ale chceme ho. To je na něm to nejkrásnější. Zvykli jsme si na tuto kresební zkratku, která dovoluje velice rychle vytvářet komiksy a dovoluje vyjádřit nádhernou expresi až do veliké hloubky. Zvykli jsme si tak na Cartooning, máme ho rádi a chceme ho.“
Co dnes tvoří z velké části vaši tvorbu?
„Hlavně jde o ten cartooning. Asi mojí největší srdcovkou je Morgavsa a Morgana, kterou dělám do čtyřlístku. Teď vychází i knižně. Na tu mám velice dobré ohlasy. Tu mají děti rádi. Potom jde o Sherlocka Holmese. Ten mi vyšel i v zahraničí. Vychází v Anglii, což byl jeden z mých nejkrásnějších zážitků. To jsem se považoval na vrcholu své kariéry, když jsem na Baker Street podepisoval kontrakt na to, že prodám tři komiksy do vydavatelství. To bylo něco a bylo to na mě vidět. Podle toho dopadla ta smlouva. Jsem ale spokojený. Spolupráce je výborná. Nyní plánuji pokračovat v Morgance, plánuje dalšího Sherlocka. Vytvořil jsem komiksový náčrtník, což je první česká komiksová učebnice pro tvůrce komiksů. Je podaná takovým interaktivním stylem. Je tam tak zadávání úkolů, máte tam i stránky, kde je vyplňujete. Je to právě o osvětě, co to ten komiks je. Jak dělám různé přednášky a jezdím po školách, ukazuji dětem, co komiks je a co není. Aby byla zábava, tak jim na začátku přednášky zadám písemku. Dostanou sedm otázek, ukážu jim sedm obrázků a oni mají hádat, jestli je to nebo není komiks. Ještě se mi nestalo, že by to měly správně. O tom to je, představit to médium, že je komiks soběstačný, svobodné médium, které má svůj vlastní jazyk. Jsou věci, které může říct doopravdy pouze ten komiks. “
Kdybyste mohl srovnat českou komiksovou scénu se zahraniční, jak se české tvorbě daří v Evropě?
„Spousta našich kreslířů a tvůrců prorazila do zahraničí. To si myslím, že není takový problém. Čeští tvůrci jsou normálně srovnatelní se světem. Dokonce si myslím, že jsme na tom lépe než v Anglii. Když přijdete do anglické prodejny komiksů, tak tam uvidíte spoustu amerických děl. Když se ale zeptáte na ryze anglický komiks, tak vám nabídnou dva nebo tři – nic moc. V Česku toho vychází mnohem víc. To přitom proráží i na ten západ i na východ. Umělci tady tak jsou. Máme trochu potíže s tím, že jsme ohraničení, že máme češtinu, což nikdo jiný česky neumí pouze Češi. Ten trh je malinký. Prorazit na malém trhu je tak mnohem těžší, než prorazit na tom velkém. Prosadit tady něco potřebuje mít trochu štěstí a je potřeba tomu štěstí jít hodně naproti. Dá to víc práce a času. Na druhé straně v zahraničí málokdy vyslechnou někoho, kdo neprorazil u sebe doma. Je to složitější v tom vejít tady nějakým způsobem v povědomí. Na to je to tady docela malý rybníček a dost se tady o sebe třeme. To je problém. Jinak jsou tady ale fantastičtí kreslíři a skvělí scénáristé. Srovnání se světem bych se tak absolutně nebál.“
Máte nějakého oblíbeného komiksového hrdinu nebo hrdinku?
„Vždy jsem byl milovník Asterixe, ten mě vytvořil. Veškerá belgická škola a její styl jsem měl vždy rád. Cartooning, který používají, je to, co mě vytvořilo, co mě inspiruje a co bych chtěl stále dělat. Chtěl bych předávat inspiraci dál. To se ale musí udělat tím příběhem. Nápad je jen kulisa a kresba je způsob, kterým to uděláte. Nosný příběh má spoustu dalších aspektů, které musíte sledovat. To už je fakt záhul. Není to jako, když jsem byl malý a kreslil jsem si komiksy a líbilo se mi, jak to funguje. Na základce jsem byl ve stádiu, že jsem kreslil cokoli, co se mi líbilo. Líbilo se mi, co se odehrávalo v tom bílým místě mezi těmi panely. Když se vynalezl film, tak filmaři točili cokoli, příjezd vlaku, paní jde zleva doprava. Prostě měli radost z toho, že se to hýbe. Pak to chce do toho šlápnout trochu víc a chce to víc, než jenom hezkou kresbu. Nápad bych řekl, že je skoro až to poslední.“
Comic-Con Prague se dočkáte i v příštích letech
Pavel Renčín, marketingový ředitel Active Group
„Byla to obrovská výzva. Myslím si, že když jsme do toho pouštěli prakticky před tím rokem, tak jsme nevěděli, jak obrovský kus práce to bude. Překážky naštěstí přicházely postupně, atak jsme je mohli postupně překonávat. Nakonec se zdá, že jsme tu bariéru překonali a že se nám podařilo udělat první velký český Comic-Con.“
Chystáte se tuto událost pořádat i do budoucích let?
„Moc rádi bychom ji dělali pravidelně každý rok. Myslím si, že z hlediska nákladů byla velmi náročná. Jenom jednoroční úsilí by nemělo smysl. Chceme to rozvíjet a přáli bychom si, aby se Comic-Con Prague stal jedním proslavených evropských festivalů fantastiky, na které budou jezdit i fanoušci ze zahraničí a který se stane pojmem vedle takových jmen, jako jsou Manchester, Vídeň atak dále.“
Ať už mezi kreslíři nebo samotnými herci, tady máte řadu zajímavých jmen. Jak bylo složité je získat?
„Na začátku je určitě potřeba získat důvěru. Jejich důvěru zdá se, jsme získali. Účasti zahraničních hostů jsou samozřejmě finančně velice náročné. V zahraničí je běžné, že se jejich účast financuje z prodeje fotografií a podpisů. U nás v České republice to není příliš používaný model. Dá se říci, že to byla pro většinu fanoušků novinka. Pro nás je riziko, jestli se nám alespoň část nákladů, které jsme do zahraničních hostů utratili, vrátí. Dá se říci, že část se vrátila. Na této položce jsme ale zrovna nevydělali, protože účasti jsou opravdu velice náročné.“
Jak jste spokojení s návštěvností?
„S návštěvností jsme nadšení, protože vidíme, že se opravdu jednalo o fenomén. Říkal jsem si, že když přijde 15 tisíc lidí, že to bude velký úspěch. Zdá se, že jsme takřka vyprodaní. Maximální kapacita O2 Universum na jeden den byla 8 tisíc lidí, takže si to dokážete spočítat sami. Přiblížili jsme se k maximální kapacitě a považujeme to za obrovský úspěch. Jsme za to všem fanouškům vděční. Pokusíme se jejich důvěru nezklamat. Snad jsme letošním ročníkem dokázali to, že to dokážeme udělat velmi slušně. Do budoucna budeme hledat věci, které budeme zlepšovat a budeme na tom pracovat dál.“
Jak vnímáte českou komunitu komiksových umělců?
„Určitě je tu velmi silná tradice a je tu velké množství velmi talentovaných tvůrců. Já jsem shodou okolností den před Comic-Conem předával i nějakou kategorii v ceně Muriel. Umím si tak představit, jak to vypadá ve světě uměleckého komiksu. Myslím si, že je to úžasné. Umělci by si v České republice zasloužili větší publikum. I přestože dominantou jsou superhrdinské komisky, tak doufám, že Comic-Con v Praze může přitáhnout i pozornost k jiným formám komiksu – třeba k těm umělečtějším atak dále. Takto to může určitě zafungovat.“
Máte nějakou oblíbenou komiksovou postavu?
„Mám rád Batmana. V superhrdinském komiksu se cítím víc doma. Odborník na komiks ale nejsem. Je to jedno z hobby, ale nikdy jsem neměl bohužel dostatek času, abych se v tom trochu víc vyznal.“
Máte nějaké výzvy s Comic-Conem, co byste chtěli dokázat do příštích ročníků?
„Myslím si, že pro nás bude cílem pro příští rok ten úspěch zopakovat. Přece jenom to byl první ročník. Přitáhl zvědavost a spoustu lidí. Řekněme, že tady byly i nějaké organizátorské nedotahy. K prvnímu ročníku lze připsat, že nebylo všechno úplně perfektní. Příští rok už to musí být skvělé. Musíme se snažit, aby se vyvarovali drobných chyb. Věřím, že si to lidi opravdu užili a že přijdou i příští rok. Musíme jim být schopni nabídnout dostatečně silnou plejádu nového programu, který bude atraktivní jako letos.“
Chybět nemohli ani cosplayeři
Zaklínač, Cosplayer
„Je to skvělý, je to výborný, nemůžu najít Yennefer.“
Jak je složité připravit si masku?
„Nejdůležitější je pořádně se zakrvácet, což jsem provedl dneska ráno. Ostatní lidi to dost bolelo.“
Objíždíte se svojí maskou i jiné události?
„Chystám se na Blavicon a na Cosples.“
Harley Quinn, Herečka z Vertical Entertainment
„Myslím si, že je to úžasné. Atmosféra je skvělá, lidi se baví, užívají si to. Já sama jsem překvapená, protože jsem nová Harley Quinn a potkávám tady staré Harley Quinn a máme se rádi. Nikdo na sebe nenadává, nikdo neříká, hele ta má blbý kostým. Všichni jsou prostě milí, přátelští, a tak to má být. Všichni si to užívají. Za mě je to úplně super.“
Objíždíte i jiné Comic-Cony nebo je to vaše premiéra?
„Nene, já se živím jako herec. Toto je můj první Comic-Con. Pokud vím, tak v České republice je to první Comic-Con. Neobjíždím, živím se herectvím a jiným divadelním vystoupením. Určitě přijedu i příští rok, líbí se mi to a jela bych i do Spojených států, kdyby to šlo.“
Mezi nejzajímavějšími hosty figurovali představitel Hellboye Ron Perlman, Supermana Brandon Routh, herec z Pána prstenů John Rhys Davies, Vladimír Furdík, který si zahrál ve Hře o trůny a další zajímavé osobnosti.
Mohlo by vás také zajímat:
Zdroj: Tývka.cz
