Konference Brno rozebíraly rozvoj vysokorychlostní tratě v Česku
Konference Brno se tentokrát zaměřily na očekávaný vývoj odvětví kolejových vozidel v ČR a ve světě. S ohledem na tento segment šlo konkrétně o v pořadí čtvrtý ročník. Hovořilo se například o rozvoji železniční infrastruktury a připravovaných projektech v Česku. Nechybělo ani téma zaměřené na trendy průmyslové automatizace a samozřejmě focus na inovace.
Petr Mandelík, pořadatel a zakladatel Konference Brno
Jak jste byl spokojený s dnešní konferenci?
„Konferenci hodnotíme na základě dotazníků účastníků. Podle nich vyhodnotíme, zdali jsou spokojeni či nikoli. Z ohlasů přítomných účastníků mám takový dojem, že konference byla přínosná. Zúčastnilo se jí více než sto významných představitelů oboru kolových vozidel. Zazněla zde řada zajímavých názorů a zkušeností. Věřím, že byla pro přítomné přínosná a že zúčastnění dokázali navázat přínosnou spolupráci.“
Jak se změnila konference oproti loňsku, v čem je jiná?
„Samozřejmě se opět hovořilo o nových trendech nebo technologiích. Konference byla zaměřena na další inovace a nové poznatky ze zahraničí od českých významných firem.“
Jaké máte plány pro příští rok, bude něco nového?
„Vidíme obrovský potenciál v tomto oboru. Z toho důvodu bychom jej rádi podpořili dalšími konferencemi v souvislosti s rozvojem tohoto odvětví v České republice.“
Projekt SŽDC slibuje výrazné zrychlení cestování po ČR
Roman Štěrba, vedoucí odboru strategie, Správa železniční dopravní cesty
Na Konferencích Brno nechyběl ani vedoucí odboru strategie Správy železniční dopravní cesty. V rámci prezentace jste hovořil o cílech vlády a programovém prohlášení. Můžete nám k tomu něco říci?
„Vláda má v programovém prohlášení vysoké ambice, co se týče železnice a železniční dopravy – především jde pak o infrastrukturu. Protože je Správa železnic státní organizací, tak ze zákona hospodaří s majetkem státu, který tvoří železniční infrastrukturu. Velké očekávání má vláda od rozvoje projektování a příprav vysokorychlostní trati v České republice. Jde i o napojení na sousední státy především pomocí tunelu pod Krušnými horami na vysokorychlostní síť v Západní Evropě. Samozřejmě jde i o pokračování z Prahy na Brno a dál na Ostravu respektive Vídeň, Bratislavu, Budapešť.“
„Projekt by měl velmi zrychlit možnosti cestování po republice. Měl by nově umožnit denní dojížďku ze vzdálených regionů. V cílovém stavu se počítá, že i s využitím části vysokorychlostních tratí. Dostupnost všech krajských měst z Prahy by byla do dvou hodin. To znamená, že i tam, kde nepovede vysokorychlostní trať jako jsou třeba Zlín, Liberec, Karlovy Vary, tak s využitím rychlé železniční dopravní infrastruktury by měla být dostupnost do dvou hodin.“
Jak vidíte budoucnost železniční dopravy v České republice?
„Určitě pozitivně. Už i to, že jsme v centru integrované Evropy, tak si myslím, že i s přispěním vlády, která směřuje obrovské finanční prostředky – troufám si říct, že nikdy nebylo tolik financí na železnici, jako je v tomto období, že opravdu dosáhneme cílů, které byly vytyčeny. Samozřejmě je otázka, pokud se začnou stavět vysokorychlostní tratě, tak budou potřebné další dodatečné peníze. Pokud ale nenastanou nějaké zásadní změny v nastavení priorit vlády a státního rozpočtu, tak si myslím, že cíle dosáhneme podle plánů.“
Jak vás ovlivnil koronavirus?
„Zatím funguje vše tak, jak má. Samozřejmě je otázka dalšího vývoje národního hospodářství z pohledu dopravců. Samozřejmě intenzita dopravy klesla, nicméně Správa železničních dopravních cest má určitou garanci provozuschopnosti celé sítě a tu zatím držíme. Finanční prostředky na železniční infrastrukturu zpochybněny nejsou.“
Trendem železnic je přechod z konvenčního na hybridní řešení
Josef Gulyás, Generální ředitel společnosti CZ LOKO
Jaké jsou trendy ve výrobě kolových vozidel?
„Přechod z konvenčního řešení na jakékoli hybridní řešení. To představuje standard pouze elektriky nebo jenom dieselu. Dnes je ten trend takový – lokomotiva co nejefektivnější, lokomotiva co nejtišší, lokomotiva samozřejmě co možná nejúspornější a ideální v kombinaci určitých hybridních technologií. Může jít o aku pojezd, akumulátorové baterie, nebo kombinaci dieselelektrického motoru a elektrické lokomotivy, či kombinaci všech tří možností.“
V čem se projevil COVID-19 ve vaší společnosti?
„V negativním ohledu šlo samozřejmě o zpomalení cashflow. Tak jako u dalších firem pozitivně v tom, že jsme začali být výrazněji efektivnější. Zjistili jsme, že spoustu věcí umíme dělat na dálku, osvojujeme si spoustu chytrých řešení, jak třeba i oživovat vozidla na dálku. U nás systém online konferencí byl standardní. V tomto ohledu jsme neměli žádný problém. Paradoxně tím, že si spousta lidí vzalo takzvaně ošetřování člena rodiny, tak se nám paradoxně skokově zvýšila produktivita výroby. Za zásadní negativa považuji zavřené hranice. To je zásadní negativum a konkrétně jde o omezení akceschopnosti napříč celou Evropou.“
Servis bude do budoucna velice zajímavým byznysem
Antonín Růžička, CEO Wikov
Jak se mění z hlediska požadavku zákazníka situace v servisu?
„Střednědobě se o servis zajímáme, posilujeme naše aktivity v servisu a to jak v servisu převodovek pro průmyslové aplikace, tak i pro průmyslová vozidla. Koneckonců Gmeinder byla akvizice, která byla i směřována tímto směrem. Zhruba polovina tržeb je tvořena servisem. Vidíme, že zákazníci nechtějí dnes pouze koupit a pak se starat, ale chtějí ideálně pokrýt celý životní cyklus zařízení, které si kupují. Velmi často vzniká model takzvaného full servisu nebo v podstatě platby na základě nějaké služby. Pokud má někdo zařízení na výrobu elektrické energie, tak chce platit za to zařízení podle toho, co mu to zařízení generuje, co mu přináší. Stejně tak je to s dopravními prostředky, s kolovými vozidly jako s celkem. Musíme do těch full servisových smluv nějakým způsobem zapasovat i tu naši převodovku. Servis bude z našeho pohledu do budoucna velice zajímavý byznys.“
Jak se vás dotkl koronavirus?
„Mně osobně velice pozitivně, protože jsem byl před tím trochu vyčerpaný a to zvolnění tempa mi přišlo skutečně velice vhod. Nicméně jsme museli ve fabrikách vyřešit jejich specifické podmínky. Celkově jsme poslední tři měsíce ustáli velmi dobře. Můžeme očekávat, že některé dopady přijdou se značným zpožděním. Možná nebudou tak hrozné, ale spíše očekáváme, že některé přijdou. Nejvíce se to dotklo našich fabrik pod názvem Detail.cz. Ty vyrábějí komponenty pro nákladní auta a stavební stroje. Oba dva tyto obory zasaženy byly poměrně významně. I tam jsme ale našli cestu a dokázali jsme velice rychle zredukovat fixní náklady dotčených firem. Myslím si, že i tam přestaneme COVID-19 bez ztráty květinky.“
Krizové řízení potřebují firmy v koronaviru více, než kdykoli jindy
Petr Karásek, viceprezident České asociace interim managementu, člen nadnárodní Turnaround Management Association.
Konferencí Brno se zúčastnil i Petr Karásek, který je viceprezident České asociace interim managementu. Působí v oblasti, která je v dobách koronaviru pro firmy velice potřebná. Jaké jsou hlavní kroky z hlediska práce krizového manažera?
„Krizové řízení se dá porovnat pro většinu lidí, kteří se s tím zatím nesetkali s léčením lidí. To znamená, že práce krizového manažera je podobná jako práce lékaře. Ti udělají diagnózu, rozbor krve, rentgen, vyšetří pacienta, navrhnou léčebný postup a poté společně s pacientem léčebný postup realizují. Něčeho podobného se týká práce krizových managerů. To znamená, že na začátku je nějaká fáze diagnózy, analýza problému, návrh řešení nebo i nějakých alternativ. Poté následuje léčebný akční plán, na kterém pacient v tomto případě firma s tím krizovým týmem spolupracuje.“
Jak se vyvíjí obor krizového řízení?
„V České republice si myslím, že je obor krizového řízení ve větším rozsahu začal fungovat někdy po roce 2008. Ne že by před tím žádní krizoví manažeři nebyli, ale výrazný nárůst přišel právě v tomto roce. Aktuálně se většina firem seznámila s krizovým řízením kvůli události COVID-19. Obor se rozvíjí, je to takový multidisciplinární disciplína. Já bych ho přirovnal k desetiboji v atletice. To znamená finance, strategie, obchod, logistika, nákup, personalistika a další oblasti.“
Jaký bude svět po koronaviru?
„Určitě jiný než byl před koronavirem. Nelze tak předpokládat, že podniky ve většině oborů navážou na to, co se jich dotýkalo před březnem 2020.“
Petr Mandelík, pořadatel a zakladatel Konference Brno
„Přiznám se, že po sedmnácti letech pořádání konferencí by mě nenapadlo, že bude takto náročné zorganizovat konferenci v dnešní době. Řada lidí nás od toho odrazovala a byla překvapena, že jsme se do toho pustili. Nicméně jsme rádi, že zájem od firem byl a že konference proběhla pro účastníky přínosným způsobem. Samozřejmě to nebylo jednoduché, ale jsme rádi, že konference se uskutečnila. Posunuli jsme termín z dubna postupně na květen a dále na dnešní den. Jsme potěšení účastí, prezentacemi a zajímavostmi, které firmy přinesly.“
Již 24. června se dočkáme v Brně další konference – tentokrát zaměřené na podporu rozvoje průmyslových firem. Opět se uskuteční v Quality Hotel Brno Exhibition Centre. Rozebírat se bude očekávaný vývoj ekonomiky po koronaviru, jeho dopad, změny strategie firem, digitalizace, automatizace, robotizace a mnohé další.
Také by vás mohlo zajímat:
Elektrifikace, autonomní letadla, inovace v aerospace a další, to byla Konference Brno
Zdroj: Tývka.cz
