Produkční ceny klesaly pouze v zemědělství a reklamě

Produkční ceny v České republice v červenci meziročně klesaly prakticky pouze v zemědělství a v reklamě. Tlaky na zmírnění inflace ve výrobní sféře jsou tak méně plošné a celkově slabší, než se předpokládalo v době vrcholné koronavirové krize letos na jaře. Více o tom ve svém novém komentáři informuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

„Ceny v zemědělství nicméně oproti červnu zmírnily svůj propad, který nyní v meziročním vyjádření činí 4,1 procenta. Přitom v červnu to ještě byla 4,4 procenta. Pokles cen je v zemědělské výrobě patrný jak v oblasti rostlinné produkce, tak zejména té živočišné,” řekl Kovanda.

V rostlinné výrobě meziročně klesla o bezmála třicet procent cena brambor. Zlevňují rovněž obiloviny a olejniny. Tento fakt jde ruku v ruce s pozitivně vyvíjející se úrodou v loňském roce.

„Rok 2018 byl totiž historicky vrcholně nepříznivý například právě v oblasti produkce brambor, které tehdy nepřálo extrémně suché a teplé počasí. Letos by měla být úroda celkově lepší nejen než předloni, ale také v porovnání s loňskem. To povede k dalšímu zmírnění tlaků v oblasti rostlinné agrární výroby,” sdělil Kovanda.

Ceny v průmyslové výrobě stagnovaly

„Ceny v oblasti živočišné agrární produkce se v červenci propadly meziročně o celých pět procent, tedy nejvýrazněji za celé období od konce roku 2018. Klesají zejména ceny jatečných prasat, což souvisí s celosvětovým zmírňováním dopadů epidemie afrického moru prasat, která se předloni začala šířit v Číně, kde pak vedla k rozsáhlému vybíjení chovů,” uvedl Kovanda.

Kovanda zmiňuje, že ceny v české průmyslové výrobě v červenci meziročně stagnovaly. Byly totiž nižší jen o 0,1 procenta. Deflační tlaky v průmyslové výrobě z doby gradující koronavirové krize během dubna až června v podstatě podle Kovandy zmizely.

„To svědčí o tom, že vládní podpůrná opatření typu kurzarbeitu plní svoji roli a že se daří celkovou situaci v průmyslu konsolidovat i v zahraničí, stejně jako odbyt české průmyslové produkce v zemích klíčových obchodních partnerů. Ceny v průmyslu nadále tlačí dolů meziročně levnější pohonné hmoty. Tento tlak ovšem vyvažuje meziročně dražší elektřina,” všímá si Kovanda.

Jak se věci mají se dozvíme s postupem času

Ve velké míře naopak vzrůstá cena stavebních prací a služeb v oblasti nemovitostí. V tomto ohledu je patrné, že ani realitní trh v Česku nezaznamenal ve spojitosti s koronavirem zásadní dopady. Poptávka po realitách naopak díky podpůrným vladním opatřením, která na dluh udržuje zaměstnanost a poptávku v ekonomice, je podle Kovandy na vyšší úrovni.

„Opravdový stav věcí tak budeme znát teprve tehdy, až efekt těchto opatření odezní, což bude zčásti letos na podzim a pak v příštím roce. Jednou z mála základních oblastí služeb, kde ceny klesají, je reklama a marketingové služby. Firmy a podniky v době koronavirové krize z úsporných důvodů často udržují zaměstnanost, a to i díky vládní pomoci, zatímco škrtají jinde, právě zejména v oblasti výdajů za reklamu a marketing,” všímá si Kovanda.

V konečném zhodnocení nelze říct, že vývoj cen v oblasti výroby ukazuje deflační tlaky. Na mnoha úrovních ještě ceny stále vzrůstají. I přesto je třeba počítat s tím, že spotřebitelská inflace, do které se výrobní ceny podepisují, postupně zmírní během následujích měsíců. Podle Kovandy se tak stané poté, kdy začne odeznívat efekt podpůrných opatření vlády.

„Červencové ceny v tuzemské výrobě podporují postoj České národní banky, která zatím nepočítá s dalším snižováním základní úrokové sazby,” dodává Kovanda.

Také by vás mohlo zajímat:

Zdroj: Komentář Lukáš Kovandy