Zlato na sedmiletém maximu, důvodem je hrozba koronaviru
Zlato se v pondělí 24. února dostalo během obchodování na nové více než sedmileté maximum. Důvodem tohoto nebývalého růstu je strach z šíření koronavirové nákazy. Obavy jsou především z rozšíření mimo čínské území. Londýnská Imperial College vydala minulý týden studii, podle které nebylo odhaleno okolo dvou třetin případů nakažení mimo Čínu. Prozatím především „čínský“ problém začíná překračovat do globální záležitosti. Lukáš Kovanda z Czech-Fund varuje, že vznik celosvětové pandemie je aktuálně na nejvyšší úrovni.
Zlato se vyšplhalo na úroveň 1680 dolarů za troyskou unci. Ta je přitom absolutně nejvyšší za celé období od 7. února 2013. Vychází to z údajů agentury Bloomberg.
Cenný kov překročil v pondělí další historický milník, když se jeho jedna unce obchodovala v přepočtu za více než 38 800 Kč.
„Růst korunové ceny zlata k novému rekordu však lze zcela přičíst samotnému zdražení drahého kovu, nikoli částečně i oslabení koruny vůči dolaru, neboť česká měna je nepatrně silnější než v pátek. Za poslední měsíc koruna vůči dolaru oslabila z 22,90 až na páteční úroveň přesahující 23,20, nyní se dolar prodává za zhruba 23,15 koruny,“ řekl Lukáš Kovanda.
Zlato jako pojistka před hrozící koronavirovou nákazou
Kroky investorů vkládající peníze do zlata poukazují na to, že mají obavy z možného dopadu koronavirové nákazy na celosvětovou ekonomiku. Dále své peníze přesouvají do takzvaných bezpečných přístavů, jako jsou americké dluhopisy.
Výnos desetiletého amerického dluhopisu minulý týden skončil na jeho nejnižší hodnotě od července 2016. Přiblížil se tak jeho historickému minimu. Otázkou pouze zůstává, kdy toto historické minimum pokoří.
Japonský jen aktuálně není bezpečné útočiště
Za bezpečné útočiště dále investoři běžně považují japonský jen. Aktuálně je ale situace jiná. Země vycházejícího slunce patří mezi státy, které jsou nákazou zasaženy. Kvůli tomu investoři shledávají větší bezpečí v amerických dluhopisech.
„Investoři se nově obávají šíření koronaviru nejen v Japonsku, ale také v Jižní Koreji, Itálii nebo třeba v Íránu. Klíčový index jihokorejských akcií, Kospi, se při dnešním (pondělním) obchodování propadl o tři procenta. Korea je po Číně druhou nejvíce zasaženou zemí. Koronavirus se ale také rozšířil už i do Evropy, do zmíněné Itálie. Italské úřady zrušily v Benátkách, městě, jež ve středověku dalo světu ‘vynález’ karantény, tamní karneval a podnikají řadu dalších kroků, aby zamezily šíření nákazy, včetně zavírání některých škol a univerzit na severu země. O víkendu byl také na italsko-rakouských hranicích zastaven vlak, a to kvůli obavě, že mezi cestujícími jsou infikované osoby,“ sdělil Kovanda.
Čína na druhé straně zaznamenává známky stabilizování situace. Minulý týden čínská ekonomika běžela na zhruba 50 až 60 procentech své celkové kapacity. Od pondělí toto číslo o trochu stouplo.
Centrální i místní vlády se totiž odhodlaly k uvolnění kritérií pro opětovné spuštění provozu v průmyslových závodech. Důvodem je skutečnost, že Peking čelí tlaku ze strany mezinárodního společenství.
Hrozba koronaviru prospívá populistům
Ministři financí společně s šéfy centrálních bank zemí skupiny G20 se o víkendu sešli v Rijádu (Čína, Velká Británie a Rusko se nezúčastnily). S ohledem na šíření nákazy vyzývaly ke snížení závislosti světa na Číně jako „dílně světa“. Podle Francouzského ministra financí Bruna La Maira nelze, aby západní automobilový, farmaceutický nebo letecký a kosmický průmysl ba závislý z 90 až 95 procent na dodávkách z Číny.
„Čína si uvědomuje, že by její role v mezinárodní ekonomice mohla postupně oslabit, pročež právě usiluje o delikátní balancování situace. Na jedné straně, jak je zmíněno, uvolňuje kritéria pro zahájení provozu ve svém průmyslu. Na straně druhé se snaží omezit vzniklé riziko, že návrat části Číňanů do práce opětovně urychlí šíření nákazy. V posledních dnech tempo šíření nákazy v Číně polevuje, což právě vede vládu k uvolnění kritérií pro znovuzprovoznění části průmyslu. Epidemiologové ovšem varují, že návrat lidí do práce může šíření nákazy opět urychlit,“ informoval Kovanda.
Koronavirus není již výhradně zdravotní hrozbou. Toto téma se ale proměnilo v důležité politické téma. Západní politici jej používají jako nástroj k prosazování své dlouhodobé agendy. Cílem může být pak omezení čínské ekonomické moci. Po stejné věci touží i americká hlava státu Donald Trump. Koronavirová nákaza mu prospívá v jeho kritice globalizace. Ta je podle něj rizikem pro pracovní místa, ale také pro zdraví.
Koronavirus může být tak palnou zbraní pro mnoho populistických uskupení a politiků. Mezi ně patří například Ligy severu, v jejíž čele stojí Matteo Salvini. Ten kritizuje italskou vládu ve spojitosti s koronavirem za nedostatečnou ochranu hranic.
Mohlo by vás také zajímat:
Zdroj: Komentář Lukáše Kovandy
