Životní prostředí dotace do obnovitelných zdrojů nezlepšily
Životní prostředí je oblastí, která se řeší ve velké míře v oblasti energetiky. Po prvním příspěvku z Konferencí Brno vám přinášíme pohled na trendy. o kterých se zde hovořilo. V určitých směrech zazněla i kritika. Debatu na konferenci polarizovala především otázka zelené energie.
Tomáš Drápela, předseda Teplárenského sdružení ČR
Jak je to s trendy v energetice?
„V energetické politice selhává jednoznačně role státu. Státy si tvoří svoji vlastní energetickou koncepci, kterou nejenom dávají na papír, ale pevně se jí drží. U nás je stát selhává, vyčkává, neustále něco analyzuje, někde něco vypočítává. Jasné závěry, které jsou neměnné a které jsou dlouhodobě pro energetiku zásadní, aby se neměnily každý rok nebo dva s příchodem nové rady Regulačního úřadu, s novým ministrem průmyslu, s novým příchodem bůh ví dalšího nezávislého úřadu. To mi tady chybí, tady ta role státu selhává. Uvidíme, jak dopadne teď úhelná komise. Uvidíme, jak dopadne modernizační fond. Všechno se analyzuje, všechno se očekává, ale objektivně hotového za posledních deset let není nic. My energetici všichni vyčkáváme od jádra počínaje až po ty nejmenší teplárny. Všichni jsou v očekávání, každý má strach provést nějaké zásadní investice. Nejde pouze o nějaké koncepce. Na ně si nemůžete půjčit peníze a investovat. To musí být koncepce, která se promítne do legislativy. Legislativa je stálá, konstantní a neměnná. Poté je možné udělat, ať už uhlí, plyn, jádro, odpady cokoli.“
Vladimír Kubeček, energetický specialista VŠE v Praze
„Trendy k nám nepřicházejí z domu, ale přicházejí ze světa. Musíme je pevně sledovat, musíme se jim přizpůsobovat. Vládní politika je k tomu nutnou součástí a k tomu potřebuje kvalifikované lidi a dostatečné zdroje. To si myslím, že je něco, co se může výrazně zlepšit.
Luděk Michera, obchodní ředitel Dytron
„Hlavním tématem prezentace byla digitální transformace nebo někdy se říká digitalizace pro firmy, které se pohybují v oblasti energetického průmyslu a to jak pro firmy, které provozují elektrické zařízení, tak i pro dodavatele energických zařízení právě těmto provozovatelům. Digitální transformace je proces, kterým firmy dosahují svých cílů. Ten proces je podpořen a kontrolován inovativní platformou, která se jmenuje 3DEXPERIENCE a je to produkt firmy Dassault Systèmes. My jsme dodavatelem této inovativní platformy na českém trhu.“
Tomáš Drápela, předseda Teplárenského sdružení ČR
Je jednou z komplikací třeba pro někoho až přehnaný důraz na zelenou energetiku?
„Jsou to výstřely, kterých tady bylo mraky. Dříve to byl důraz na to, aby si udělali všichni přímotopy, všichni se plynofikovali, poté přišla zpráva, že je to drahé a chtělo by to další změnu. Aktuálním trendem jsou obnovitelné zdroje. Já proti nim v zásadě nic nemám. Ony si to své místo najdou. Nejde, aby šlo všechno s dotacemi. Nemůžeme stavět offshorové elektrárny, protože nemáme moře. Jako stát se musíme zavázat k něčemu, co je reálné. Pokud dostaneme diktát, že se musíme přihlásit k nějakým číslům, no tak pak se Švejkuje. Různě se to vykazuje, přečísluje atak dále. Nemůžeme dělat tolik elektřiny z obnovitelných zdrojů. Nemáme řeky. Ty, které máme, na nich děláme elektrárny až až. Pokud tady dáme všem sluneční elektrárny a sluneční baterie, to je dlouhodobá cesta podle mého názoru do pekel. Fungují fyzikální zákony, zatím je ještě Evropský parlament nepřehlasoval. Fungují Kirchhoffovy zákony. Ty také nikdo nepřehlasoval. Doufám, že k tomu hlasování ani nedojde, bylo by to veselé, ale já bych se v tom Kocourkově ani nedivil.“
Tomáš Holub, člen bankovní rady České národní banky
„Pro mě je velice zajímavé tady být a slyšet zkušenosti z oblasti, které se sice nevěnuji, ale je pro mě důležitá. Myslím si, že je jasná tendence k tomu snižovat emise oxidu uhličitého. Tím pádem bude ten trend posilovat obnovitelné zdroje. Z tohoto pohledu já považuji za jeden z důležitých dlouhodobých zdrojů i jádro. Je to totiž bez emisní zdroj a je navíc na rozdíl od fotovoltaiky nebo od větrné energie stabilní. Může tak konstantně produkovat vysoké objemy energie. Myslím si, že v našem energetickém mixu ČR bude jádro hrát významnou roli ještě poměrně dlouho. V tomto poměru je hodně důležité, jak dopadnou v Evropě debaty ohledně klasifikace jádra. Jestli bude uznáno minimálně přechodně jako zdroj, který přispívá k cílům klimatické politiky v Evropské unii.“
Vladimír Kubeček, energetický specialista VŠE v Praze
„Obecně už neexistuje cesta zpátky k tomu, co jsme tady měli před deseti, dvaceti nebo třiceti lety. Cesta je dekarbonizační. Otázka je rychlost a míra, jakou roli v tom bude hrát Česká republika, jaké si vybere nástroje. Nástroje, jak jsem říkal ve své prezentaci, jsou široké. Není to jenom o obnovitelných zdrojích, je to o energetických úsporách, je to o market designu. Je to o mnoho dalších možných nástrojích, které můžeme používat k tomu, abychom dekarbonizovali českou energetiku a českou ekonomiku.“
Milan Šimoník, ředitel COGEN Czech
„Jsem spíš zastáncem včetně našich členů té zelené energetiky. Sami jsme fosilní, ale vidíme, že není možné nahlížet jenom zeleně. Pořád to bude nějaký mix. Pan Jeleček z Tedomu říká, budeme krýt obnovitelným zdrojům záda. Nemám moc rád takové demagogické debaty – to je špatně a to je dobře. V zásadě rozpory na konferencích jsou pořád podobné, ale debata se pořád nějak vyvíjí. I u těch představitelů tepláren před pár lety bylo všechno jiné než uhlí špatné. Dneska už vidí, že od toho uhlí je potřeba se posunout dál. Budou stavět ve větší míře biomasu, plyn, obnovitelné zdroje, tepelná čerpadla. I ta konference právě přispívá k posunu debaty a energetiky.“
Luděk Michera, obchodní ředitel Dytron
„Pro mě jako pro dodavatele, který nemá přímo zkušenosti s provozem energetických zařízení, je docela složité toto posoudit. Na jednu stranu požadavky a aspekty té zelené energetiky, jak říkáte, na druhou stranu vidím obrovské nebezpečí a risk pro firmy, které provozují energetická zařízení nebo se prostě v oblasti energetiky pohybují a podnikají z velmi přísně stanovených limitů a kritérií. U některých z nich si nejsem jist, jestli jsou správně stanoveny a zdali mají být takto striktně vyžadována. Opravdu na to není jednoduchá odpověď a nerad bych stranil jedné nebo druhé straně.“
Vladimír Štěpán, jednatel ENAS
„Jsem velký kritik současné státní energetické koncepce. Musíme přece vycházet z faktů. Faktem je, že za posledních deset let jsme vynaložili stovky miliard dotací do obnovitelných zdrojů. Můžeme přidat i kotlíkové dotace a všechno. Ten stav životního prostředí se ale nezlepšil. Když se dívám s profesorem Šrámem z Akademie věd, tak je vidět, že výše emisí neklesá. Zrovna tak tomu je v Německu, kde vynakládají 700 miliard korun ročně na podporu obnovitelných zdrojů a neplní úplně základní kritéria. Je vidět, že v tom to není. Je nutné tak přehodit výhybku. Jaderný zdroj je technologie, která je stará třicet až čtyřicet let. Budou malé, pružné reaktory, které by se daly umístit do každého města. Je potřeba prodloužit operativními prostředky s co nejnižšími náklady životnost stávajících zdrojů, jako je Temelín. Nemá smysl stavět nový, když nevíme, kolik bude stát.“
„Dnes nepodepíšete smlouvu s dodavatelem, který by tam dal cenu a termín dokončení. Nedá. Rozhodne se pod penalizací. Já jsem odpovídal za smlouvy za stovky miliard korun. To se projednává třeba rok nebo dva. Dneska ale takový dodavatel není. Není mi jasné, proč jdeme touto cestou. Je nejdražší, komplikovaná a málo spolehlivá. Nezlepší to životní prostředí, tak proč tudy jdeme, když se nám nabízí řada jiných možností. Z úspor, ze zvýšení efektivnosti jsme udělali orientační cíl. Přitom máme jednu z největších spotřeb energie na jednotku HDP na obyvatele v Evropě. Logicky se tak nabízí, že je tady obrovský prostor pro úspory. Tudy bychom měli jít. Obnovitelné zdroje energie na střechách už jsou také něco jiného než na těch polích a podobně. Je tady zemní plyn, u kterého je sice pravda, že na emisních povolenkách něco zaplatíte, ale jsou v rámci něj nulové emise rakovinotvorného prachu, nulové emise kysličníku siřičitého, zanedbatelné emise kysličníku uhelnatého. To všechno tam máte.“
„Když máte uhelnou elektrárnu nebo teplárnu, která má účel 40 procent a dáte tam plynový zdroj, tak se dostanete na 80 až 90 procent. Výrazně vám tak klesne spotřeba. Tím pádem i to, že platíte nějakou povolenku z toho vyrobeného. Není to pouze o tom, že tam mám celek a tady třetinu. Já si zaplatím třetinu, ale z poloviční spotřeby energie. Tudy vede ta cesta. Tudy šla Velká Británie nebo Spojené státy. Pomohly si strašně ekonomicky a vyčistily Londýn. Prezident USA Donald Trump nechtěl akceptovat Pařížskou dohodu a dneska cíle plní úplně bez problému. To bylo právě díky plynu atak dále, které vyčistily to ovzduší. Tam jde o to, že jsou uhelné elektrárny, ale i teplárny, které vynaložily obrovské prostředky, aby plnily emisní limity. Jde například o ČEZ. Nedávejme z nich výjimky, ale těm, kteří je chtějí plnit. Dejme jim třeba dotace, které se až doposud vynakládaly úplně nesmyslně bez toho, že by přinesly efekt.“
Vladimír Kubeček, energetický specialista VŠE v Praze
„Každý účastník na trhu bude fungovat podle toho, jak je nastavený trh. Perfektní příklad je teplárenství, kde máme firmy, které jsou před EU ETS. To znamená, že jsou zatížené nějakou daní za uhlík nebo nějakou platbou. Na druhou stranu tady máme někoho, kdo je mimo EU ETS. Nemá žádnou povinnost platit za uhlík. Politika je prosně neefektivní, protože vidíme jednoznačný přesun z trhu EU ETS do trhu non EU ETS, který dodává tu samou komoditu. To znamená teplo primárně do domácností a případně do průmyslu. Tady je to role vládní politiky. Co je naším cílem? Bylo naším cílem přejít z teplárenství na decentralizovanou energetiku, která bude stejně založena na fosilních palivech nebo bylo jejich cílem snížení emisí. Pokud šlo o snížení emisí, tak nejefektivnějším způsobem je jednotná platba za tunu uhlíku. Perfektním příkladem je Velká Británie, která přes EU ETS do roku 2015, kdy ceny byly nedostatečné a dekarbonizovala svou energetiku, tak zavedla ceny flourové a maximální ceny uhlíku. Rázem během dvou let černé uhlí z britského mixu pro výrobu elektřiny zmizelo. To je příklad efektivní politiky. Je potřeba si uvědomit, že takových příkladů můžeme najít několik, ale pro Českou republiku je kritická neschopnost efektivně zavádět energetickou efektivitu. To znamená nakonec úspory energií. Tam utrácíme velké peníze s velmi malým výsledkem, který nejsme schopni změřit.“
Milan Poddaný, vedoucí energetické služby a management ŠKO ENERGO
Do roku 2025 chcete přejít na alternativní zdroje energie, co bude tím alternativním zdrojem?
„Zatím je spousta technické práce, kterou musíme odpracovat. Musíme udělat návrhy nového zdroje, o kterém jsem mluvil, musíme udělat opravu těch stávajících nebo retrofitu, jak tomu správně říkáme. To vše musíme stihnout v rekordně krátkém čase. To je jedna věc. Druhou věcí je, že na to musíme mít připravenou nějakou organizační strukturu, kterou musíme upravit. Nejsme totiž firma, která by byla projektově orientovaná. Pro nás pro všechny jsou to velké změny, ale plán je jasný a v podstatě neměnný. Nezbývá nám, než ten projekt úspěšně realizovat.“
Milan Šimoník, ředitel COGEN Czech
Jak si vede Česká republika ve srovnání se Západem nebo s ostatními státy Visegradské čtyrky?
„Někdy se to staví, že Západ je vyspělý a že my jsme zaostalí a nerozumíme tomu, ale prostě máme jinou historickou zkušenost, máme jinou výchozí strukturu energetiky než třeba Německo. To je potřeba jakýmsi způsobem chápat a respektovat. Nemůžeme být všichni stejní. Proto i názory u nás jsou jiné. Je zajímavé sledovat, že i u nás se během deseti let úroveň debaty změnila. Když si vzpomenete před deseti lety tak obnovitelné zdroje energie a fotovoltaika bylo zlo a nejraději by to velcí distributoři a velké energetické firmy zakázaly nebo nechtěly to připojovat a najednou dnes i ČEZ staví fotovoltaiky nebo malé kogenerace. I u nás se tak ta debata posouvá. Všechno chce svůj čas.“
Další zastávkou v Brně budou konference zaměřené na Očekávaný vývoj kolejových vozidel. Již tradičně se uskuteční v Quality Hotel Brno Exhibition Centre 16. dubna. Pokud byste se chtěli zúčastnit, podívejte se na internetové stránky www.konference.org.
Také by vás mohlo zajímat:
Elektrifikace, autonomní letadla, inovace v aerospace a další, to byla Konference Brno
Na Konferenci Brno se hovořilo o budoucnosti automotive, představila se i elektromotorka Böhmerland
„Poslední dobou vnímáme zvýšenou poptávku po elektrifikaci,“ říká I. Szabó z Unis
Zdroj: Tývka.cz
