Vyberte možnost Stránka

Výpadky čínské výroby ohrozí v Evropě nejvíce českou ekonomiku

Výpadky čínské výroby ohrozí v Evropě nejvíce českou ekonomiku

Výpadky čínské výroby, které způsobila nákaza koronaviru, mají v celé Evropě nejhorší vliv na českou ekonomiku. Vyplývá to z analýzy agentury Bloomberg. Česká republika je s ohledem na země Visegrádské skupiny vůbec nejvíce zranitelná kvůli výpadkům v dodavatelsko-odběratelských řetězcích způsobených šířením koronavirové nákazy v Číně, které souvisejí se zavřením průměrně poloviny tamních výrobních kapacit. Více o tom už ve svém komentáři informoval hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda. 

 

Česko je nejvíce zranitelné nejen ze zemí Visegrádské skupiny, ale také v rámci všech evropských zemí, jak plyne z modelové analýzy agentury Bloomberg. Podle analýzy bude muset ČR ze svého meziročního růstu v prvním čtvrtletí nejspíše ubrat více než 0,3 procentního bodu, tedy více než ostatní země Visegrádské skupiny,“ řekl Kovanda.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v pondělí upravila svůj odhad ekonomického růstu klíčových hospodářských celků světa. Zveřejnila to v rámci speciální publikace věnované ekonomickému dopadu šíření koronavirové nákazy.

Světová ekonomika podle dat OECD letos poroste tempem 2,4 procenta. Ještě loni v listopadu ve své poslední prognóze předpokládala růst světového hospodářství tempem 2,9 %.

„Samotná Čína, kde nákaza propukla a kde udeřila dosud nejvýrazněji, by letos měla podle OECD růst jen tempem 4,9 procenta. Podle listopadové prognózy to přitom mělo být o 5,7 procenta. Zmíněný nynější odhad růstu čínské ekonomiky ve výši 4,9 procenta lze považovat ještě za poměrně optimistický. Například australská banka ANZ podle své aktualizované prognózy počítá s letošním pouze 4,1procentním vzestupem čínské ekonomiky. Francouzská bankovní skupina BNP Paribas podle své prognózy z minulého týdne zase počítá s letošním růstem Číny jen ve výši 4,5 procenta,“ sdělil Kovanda.

Na snížení odhadu růstu klíčových ekonomik ze strany OECD musí reagovat i české instituce. Ministerstvo financí v rámci nejnovější prognózy pracovalo s předpokladem růstu čínské ekonomiky ve výši 5,8 procenta.

 

Nejpomalejší růst v rámci Visegrádské skupiny

Česká národní banka na druhé straně vycházela letos v lednu ve své nové prognóze z předpokladu růstu Číny ve výši 5,9 procenta. Ministerstvo financí ČR světové ekonomice letos počítá s růstem 3,4 procenta. Jde přitom o celý procentní bod vyšší, než kolik činí současná prognóza OECD. Podle Lukáše Kovandy jde vzhledem ke světovému měřítku o opravdu značný rozdíl.

Z modelu ČNB vyplývá, že negativní šok (typu právě šíření koronavirové nákazy), jenž čínskou ekonomiku zpomalí o jeden procentní bod, vyvolává negativní odezvu v ekonomikách střední a východní Evropy v rozsahu 0,27 procentního bodu. Pokud by tedy ČNB přijala za svou prognózu OECD a na tomto základě snížila svůj odhad růstu čínské ekonomiky z 5,9 na 4,9 procenta, měla by náležitě – věrna svému zmíněnému modelu – snížit rovněž odhad růstu české ekonomiky v letošním roce, a to až o 0,3 procentního bodu, tedy upravit letošní odhad expanze české ekonomiky z 2,3 na rovná dvě procenta,“ informoval Kovanda.

S ohledem na to, že ČNB vydala ve srovnání s dalšími institucemi nejoptimističtější pohled, je nutné kalkulovat s tím, že letos dosáhne růst české ekonomiky podle Lukáše Kovandy hodnoty 1,9 %.

„Pokud však bude dopad koronavirové nákazy výraznější, bude růst pomalejší, a to třeba i pouze jednoprocentní. I pokud ČR poroste tempem 1,9, nebo dokonce tempem dvou procent, půjde velmi pravděpodobně o nejpomalejší růst v rámci Visegrádské skupiny. Polsko i Maďarsko by letos podle aktuálního konsensu analytiků – toho samého konsensu, jež Česku letos přisuzuje dvouprocentní růst – měly růst tempem 3,3 procenta, Slovensko pak tempem 2,3 procenta,“ dodal Lukáš Kovanda.

 

Mohlo by vás také zajímat:  

Je důležité porovnat zkušenosti startupů s tradičním segmentem, řekl Kovanda na Euro Konferenci

Obchody na vsi čelí kvůli dvojí kvalitě likvidačním pokutám

Strojírenství mělo dopad na pokles průmyslové produkce

Zdroj: Komentář Lukáše Kovandy 

O autorovi