„S projektem se chceme dostat až za hranice ČR,“ říká Martin Šimek z Roztančeného divadla
Martin Šimek společně se svojí taneční partnerkou Terezou Řípovou zavedli v Mladé Boleslavi oblíbenou tradici Roztančeného divadla. Taneční soutěž, do které se zpočátku zapojovali herci Městského divadla Mladá Boleslav překročila i hranice města automobilů a dostala se do Prahy nebo Chebu. Ambice tohoto talentovaného tanečního páru ale dosahují mnohem výš.
Jak vznikla myšlenka Roztančeného divadla?
„Začali jsme s partnerkou v roce 2016. Po nějaké spolupráci s Městským divadlem Mladá Boleslav jsme se rozhodli, že zkusíme nějaké taneční večery na divadelní prknech na malé scéně. Zalíbila se nám ta představa, jak je propojené divadlo a to divadelní prostředí s tím tancem, které má samozřejmě blíž k umění než ke sportu a to jak to působilo formou tančírny, tak to nás na tom zaujalo. Viděli jsme, že to zaujalo i ty kurzanty, a proto jsme se rozhodli, že nějaký koncept typu roztančeného divadla tedy propojení tance a divadelního prostředí by mohl fungovat a zkusili jsme to. Takže toto byl ten prvopočátek a pak se začala rozvíjet nějaká myšlenka nějakého konceptu formou soutěže a zároveň nějakého galavečera.“
Na počátku jste začínali v Mladé Boleslavi, postupně jste překročili hranice města, kam jste se až dostali?
„Zatím jsme se dostali přes hranice města v rámci České republiky. Náš cíl a nějaké nabídky už máme jít do zahraničí, které bychom rádi využili. Zatím to byla Mladá Boleslav, která tady začal v roce 2016 prvním ročníkem. Ten byl takový ten nultý, protože to bylo všechno jinak. Nebyla živá hudba. Tanečníci jsme byli jenom my s partnerkou. Takže jsme se všemi těmi herci tančili my. Zároveň každý z těch herců a hereček měl jeden tanec. Ten koncept by tedy trochu jiný a pak jsme vychytali nějaké mouchy a další ročníky začaly novou vlnu, která se drží s menšími obměnami dodnes. Potom jsme postoupili do Chebu, kde byla oblastní verze jako v Mladé Boleslavi. Tam proběhl první ročník v roce 2017 a ve stejném roce jsme zavítali do Prahy, kde jsme uspořádali takovou jinou pražskou odnož, kde to bylo v rámci ne jednoho divadla ale formou souboje osmi pražských divadel respektive jeho zástupců.“
Mohl byste nám stručně vysvětlit pravidla vaší soutěže?
„Je to jednoduché. V rámci divadel máme vybrané herce nebo jak je to už v té Praze, což je už teď i koncept pro čtvrtý mladoboleslavský ročník, kdy jsou zástupci různých pražských divadel, kteří reprezentují to dané divadlo a každý z těch herců a hereček si vylosuje jeden standardní a jeden latinskoamerický tanec, který pak v té lhůtě od tiskové konference po ten finálový galavečer musí natrénovat po boku profesionálního tanečníka. Ten tanec je pak v rámci toho galavečera na živou hudbu, takže o to těžší to pro herce a tanečníky je. Během finálového galavečera se předvedou všechny show – nejprve standardní poté latinské a na závěr máme slavnostní vyhlášení, kdy hlavní vítěz, který přebírá putovní trofej od předchozího vítěze, tak je volen porotou. My říkáme, že máme pseudoodbornou porotu, protože je to spíš porota, která má k tanci nějaký vztah nebo s ním má nějaký kontakt, ale většinou to jsou osobnosti z řad kultury herci, herečky, režiséři, sportovci, kteří na tu věc nahlížejí nějakou zábavnou formou pro toho diváka. Spíš toho diváka mají pobavit tím komentářem k tomu danému tanci a tak, ale samozřejmě to mají nějak ohodnotit, jak oni to vidí. Takže ti volí toho hlavního vítěze. Mívali jsme diváckou cenu, což bylo pomyslné druhé místo, kdy diváci v sále takovým důmyslným systémem košíků hlasovali. To jsme ale z důvodů zvyšující se kapacity prostorů, kde se koná tento projekt, tak jsme to museli zrušit. Od nového roku tak toto nebude. Třetím vítězem se stane člověk na základě online tipovací soutěže, kdy v té fázi od tiskovky po finálový galavečer, kde lidé mohou hlasovat na základě krátkých video výstupů z tréninku nebo prostřednictvím mediálních partnerů, kde na webu je anketa a lidé tipují, kdo je ten jejich favorit. Takže taková sympatie.“
Váš koncept vypadá opravdu široce. Jak je složený váš tým, co se týče choreografů atd. Jste jenom s partnerkou nebo je vás víc?
„Ten tým je daný těmi všemi lidmi, kteří spolupracují vždy na tom daném ročníku. My samozřejmě s partnerkou to musíme dramaturgicky, choreograficky a hudebně korigovat, ale je to taková klasická umělecká práce. To znamená, že je to nějaká syntéza hudebníků, tanečníků i těch herců, i těch moderátorů. Pak ve fázi těch finálových večerů vzniká důležitý prvek, kterým je publikum, protože to spoluvytváří atmosféru. Takže bych řekl, že to tak nějak vytváříme všichni. Samozřejmě nad tím musí být někdo, kdo to vede, což jsme my s partnerkou, protože se to musí vždy nějak korigovat, aby to mělo nějakou finální podobu. Ale to, že do toho vnáší nějaký svůj názor ti jednotliví tanečníci, kteří jsou partneři herců, hereček a i ti herci přicházejí někdy s nápady – někdy víc střelenými někdy míň. Je to vlastně průsečík toho všeho, co s tím vznikne. Stejně tak i hudba. Je to živá hudba, takže i kapela do toho vnáší něco. I ten kapelník, který vlastně přepisuje, aranžuje ty skladby, tak taky nám utváří to, jak ta výsledná show bude vypadat, protože ta hudba zní jinak oproti originálu. To všechno dává pak tu výslednici dohromady.“
Platí to u všech herců, že umí dobře tančit?
„Samozřejmě herci pro to mají větší předpoklady, protože už mají základní průpravu pohybů, mají nějakou pěveckou, mají nějakou hereckou, ale ne všichni herci jsou zpěváci, ne všichni herci jsou tanečníci. Stejně jako mezi běžnými lidmi nebo tanečníky je k tomu někdo víc nadaný, někdo méně samozřejmě není na to tolik času. Je to projekt, který trvá zhruba tři měsíce. V té době lidé musí pracovat, takže zkouší jiné věci. Vedle toho natáčejí atak dále. Takže nemají čas na to, aby se soustředili jenom na ten trénink, jako kdyby byli jenom tanečníky. O to těžší to pro některé je, ale zase je vidět, když někdo chce, tak je schopný mít tréninků x. Proti němu stojí někdo, komu stačí toho míň udělat, protože je víc nadaný, tak má méně tréninků. Vždy záleží na člověku. Myslím si, že je tam vidět ten prvek toho, jak to tu danou herečku nebo herce baví, jak je to nadchne. Některé herce speciálně ženy to baví trénovat. Oni nechtějí ani tak moc soutěžit, ale chtějí jít na ten trénink a chtějí si tancovat. Takže tam je to trochu jiný. Občas mi přijde, že mají potřebu, pojďme se zatrénovat a pojďme to trénovat víc a víc, protože chtějí mít ten taneční trénink. Ti muži budou samozřejmě víc inkliminovat k tomu, aby to udělali správně, aby udělali show a aby se připravili na tu soutěž.“
Která divadla se do letošního ročníku zapojila?
„My pro Mladou Boleslav připravujeme čtvrtý ročník. Tady to bude formou souboje pěti pražských divadel a jedné zástupkyně z Městského divadla v Mladé Boleslavi. Celá akce se nebude poprvé konat v Městském divadle Mladá Boleslav. Bude se konat ve spolupráci s ním, ale ve škodováckém muzeu. Pro nás to tak bude nový prostor a nová zkušenost. Nebude tam šikma, ale není tam třeba ani opona, takže jsme zvědaví, jak to celé dopadne. V té mladoboleslavské verzi, která proběhne v listopadu máme Petra Vondráčka, máme tam Vandu Hybnerovou za Městská divadla pražská, máme tam Evu Burešovou za Činoherní klub, máme tam Vojtu Drahokoupila za divadlo Brodway, Lucii Končokovou jako zástupkyni Městského divadla v Mladé Boleslavi a Vaška Jílka jako zástupce Studia DVA v Praze. Pak v březnu nás ještě čeká klasická pražská verze, kde je to souboj osmi pražských divadel. Tam ještě ta jména nezveřejňujeme, to se diváci dozví na našich sociálních sítích nebo webu až postupem času .“
Plánujete otevřít vaše taneční kurzy i v letošním roce?
„Plánujeme, zatím nám to běží. Takže i pro tuto sezónu otevíráme klasické taneční kurzy pro mládež v Mnichově Hradišti a v Mladé Boleslavi. Pak máme taneční kurzy pro dospělé. Máme taneční kurzy pro samotné dámy, máme taneční kurzy pro začátečníky, pro dospělé páry pokročilé a daří se nám. Baví nás ty oba dva druhy kurzů, protože ti dospěláci jsou jinou formou kurzu, je to zábavné. Ta mládež to jsou zase ty klasické kurzy, je to zase úplně jinou formou zábavné, takže určitě jsme otevřeni přihláškám k dospělým kurzům. “
Kde se můžeme přihlásit a do kdy je možné se přihlásit?
„Do dospěláckých kurzů se spouštěl přihlašovací systém v srpnu, takže tam to teprv teď běží všechno. Je možné se přihlašovat do půlky září, protože my začínáme dospělácké kurzy začátkem října – první týden v říjnu. Můžete se přihlásit na stránkách www.tanecnimt.cz, tam najdete online formulář a úplně nejjednodušší formou se tam dá všechno zjistit a prostě přihlásit online.“
Jaký je váš nesplněný cíl, který byste chtěli ať už s partnerkou, nebo sám docílit?
„Já bych momentálně rád dokončil svůj Ph.D titul na Karlovy univerzitě v Praze, protože mám třetí ročník tohoto studia. To je takový můj osobní cíl. Partnerka to má se studiem asi podobně. Oba dva si plníme cíle, ty jaké si tak nějak dáme. To znamená, teď bychom rádi úspěšně dokončili projekt mladoboleslavského roztančeného divadla v listopadu, aby se všechno povedlo, aby bylo vyprodané Škoda Auto muzeum. Stejně tak bychom byli rádi, kdyby se nám podařilo v nových prostorách, protože i pražské Roztančené divadlo se přesouvá a nebude už ve Švandově divadle, ale čeká nás Divadlo Na Vinohradech, což je dvojnásobná kapacita a jiný prostor. Jsme zvědavi, těšíme se, ale chceme aby se to povedlo. To jsou takové ty bližší cíle. Připravujeme teď ještě nový projekt, opět divadelně taneční. Takže budeme rádi, když i to se bude dařit a tak nějak to pojede dál.“
Co byste doporučil lidem, kteří chtějí začít podnikat, aby svůj cíl dosáhli?
„Já si myslím, že je důležité vůbec se zvednout z židle a jít si za tím, co chci dělat, protože nestačí o tom jenom mluvit a sedět v hospodě u piva a něco plácat, ale je potřeba si to hodit na papír, udělat si nějaký plán, ale hlavně si zachovat takové to nadšení pro tu věc. Pokud mě něco baví a pokud to chci opravdu dělat a vidím, že to má ten cíl, který já vidím, tak si myslím, že je to asi ten klíč k úspěchu. Ale je hlavní si zatím jít a nevzdávat se, protože těch překážek je vždy spousta a vždy budou. Pro podnikatele a speciálně pro mladé podnikatele je to ještě těžší. Zas ti mladí lidé mají víc nadšení a ještě možná i energii, tak je potřeba se hlavně nevzdávat a jít si za svým.“
Jestliže vás zaujal koncept Roztančeného divadlo, zavítejte na internetové stránky www.roztancenedivadlo.cz. Tam se dozvíte veškeré informace.
Zdroj: Tývka.cz
