Projekt NyrdenCore chce zajistit soběstačnost a nezávislost domů na inženýrských sítích

Společnost INVESTER představuje nový technologický projekt NyrdenCore. Jeho autor Jan Blažíček se ve světě  stavebního inženýrství se specializací na termohydrauliku a energetickou účinnost technického vybavení budov, pohybuje již řadu let. Má zkušenosti s řízením výrobních i stavebních projektů. Díky tomuto startupu se nemusíte strachovat blackoutu nebo absenci vodního zdroje. NyrdenCore navíc řeší i energetickou úspornost.

 

Nacházíte se na místě, se kterým máte mnoho společného. Můžete nám o něm něco říci?

„Toto je areál Vladislavova Spálená, kterou jsme já a mí kolegové někdy před deseti až patnácti lety dávali do pořádku. Tento areál patřil České pojišťovně. Byly tady dva domy, které se bouraly a další dva, které se rekonstruovaly. Areál byl na svoji dobu poměrně technologicky inovativní. Byly tady technologie, které nebyly úplně běžné. Byla to tak celkem zajímavá práce. Z pohledu našeho projektu by se dalo říct, že to mělo ještě jednu souvislost. Řešily se poměrně složité vztahy jednotlivých náplní. Je to hodně multifunkční prostor, jsou tady kanceláře, obchody, kavárna, nějaké gastro, je tady i divadlo. Toto všechno jsme měli funkčně propojit. Bylo to celkem složité a byla to i celkem zajímavá práce. To je asi ten důvod, proč jsme tady.“

 

Co vás vedlo k myšlence NyrdenCore?

„Myšlenka nepřišla sama od sebe. Je to výsledek pracovního úsilí. Před nějakým časem jsme řešili otázku soběstačných domů, které se od sebe na první pohled lišily celkem zásadně. Jeden domek byl na horách v pustině daleko od civilizace, druhým byl plovoucí dům na vodě a třetí byl mobilní dům, který mohl stát kdekoli, kde si člověk zamanul. Všechny tyto projekty spojovala jedna věc. Buď v těch lokalitách, kde měly stát nebyly žádné inženýrské sítě, nebo připojit se na ně bylo obtížné z pohledu povolení a dalších kroků, které se musely vyřešit. Když jsme tyto projekty řešily, tak jsme kupodivu došli vždy ke stejnému závěru a to k tomu, že technologie, které tam jsou použity, směřují vždy k jednomu konkrétnímu výsledku a ten je použitelný obecně. Z toho vznikla myšlenka, proč neudělat něco, co je použitelné pro libovolný projekt. K tomuto jádru, které by bylo vyráběno ve fabrikách, poté popřípadě ve velkých multiperiferiích, které by řešily individuality, jež se v jednotlivých lokalitách vyskytují speciálně.“

 

Představte nám podstatu tohoto technologicky převratného jádra. 

„Hlavní princip spočívá v tom, že těch technologií, které v domě jsou, je sedm nebo osm. Záleží na tom, jak si je člověk nakonfiguruje. Těchto 8 technologií se standardním způsobem řeší jedna podruhé. My jsme je začali řešit komplexně. Udělali jsme si něco jako funkční schéma, kam jsme dosadili osm různých vstupů a začali jsme je provazovat. Nakonec jsme došli k závěru, že u některých technologií jsou výstupy považované obecně za odpad a nám se hodí jako vstup pro jiné technologie. Tímto způsobem se to celé provázalo. Ve finále můžeme říct, že využíváme slabých stránek některých technologií. Díky tomu náš produkt dokáže udělat stejný výsledek ale s podstatě menšími vstupy. Nepotřebujeme tak tolik vody a tolik energie. Spoustu věcí si dokážeme zajistit soběstačně. To je hlavní princip, kvůli kterému jsme se do toho pustili. Chceme vytvořit soběstačnost a nezávislost domů na inženýrských sítích.“

 

Proč by měl investor z vašeho pohledu do tohoto projektu vložit své peníze?

„Podle mého názoru je to něco úplně nového. Při doplňování všech technologií, které využíváme, jsem prošel celkem svědomitě možnostmi, které se na trhu nabízejí. Na něco podobného jsem v tomto ohledu zatím nenarazil. Je to věc, která je nová. Myslím si, že je zajímavá z toho pohledu, že řeší problémy, které dnešní doba neodstraňuje a které se naopak stupňují. Je to třeba kvalita pitné vody, je to spolehlivost energetických sítí nebo je to způsob likvidace odpadních vod. Tyto problémy s rozvojem civilizace narůstají. Je to všude kolem nás. Musí se to řešit a my v rámci tohoto projektu přicházíme s řešením. Další věc, kterou bych asi zdůraznil je, že je to univerzálně použitelné v kterémkoli klimatickém pásmu. V rámci našeho modelování jsme tam zasadili lokality od Helsinek až po španělskou Malagu. Pokaždé nám to vycházelo provozuschopné. Jediné, co bylo třeba konfigurovat na tyto dané lokality, byly periferie. Kolik solárních panelů, jak velkou jímku na dešťovou vodu. Jde o věci, které jsou různé podle toho, kde dům nebo řešená nemovitost bude obecně stát. Globální použití mi tak přijde jako dobrý argument, proč do toho vstupovat.“

 

Co vás vedlo k myšlence využít financování přes společnost Invester?

„Financování je u startupů otázka, kterou řeší každý podnikatel, jenž se do takovéto oblasti pustí. Na trhu jsme samozřejmě hledali někoho, kdo by nám pomohl. Popravdě řečeno nabídek je hodně ale těch, kteří by vás vyslechli a projevili opravdu zájem, kteří nás přesvědčil o tom, že je ta věc zaujala, tak takových zas tolik není. Myslím si, že zrovna v Investeru to docela klaplo. Náš dojem byl od začátku velice dobrý.“

 

Jaké jsou vaše plány a vize v horizontu pěti až deseti let?

„V první řadě bychom chtěli udělat funkční výrobek, na kterém si vyzkoušíme věci, které nám dnes běží doma v počítači. Máme virtuální model, který simuluje všechny různé stavy, které mohou nastat. Ukazuje nám také, že jádro by mělo fungovat a v podstatě že funguje. Když poté přijde na realitu, tak samozřejmě se vyskytnou i věci, které se musí nějakým způsobem doladit. Jsou to například věci a otázky servisních zásahů tak, aby se optimalizovaly přístupy k jednotlivým zařízením. Náš koncept je přece jen hodně kompaktní a jádro, kde jsou jednotlivé prvky naskládány tak, aby se šetřil i vnitřní prostor. Počítá se i s tím, že každý projekt se bude servisovat. Jedině na živém jádru dokážete věci dělat dokonale.

Stejně tak jde o propojení jednotlivých komponent a o podobných věcí. To je hlavní důvod, proč tento bod chceme udělat jako první. Další věcí je, že by se tím vytvořil referenční objekt, který bude hodně zajímavý při dalších krocích, což je tvorba naší obchodní sítě. Máme takový trochu netradiční obchodní model, kdy chceme využít do role prodejců projektanty a architekty. Ti jsou s naší cílovou skupinou v nejužším kontaktu, protože pro ně navrhují jednotlivé domy. Jsou samozřejmě schopni nabídnout pouze to, co sami na vlastní oči vidí. Proto potřebujeme udělat referenční objekt, kde bude jádro instalováno a kde bude fungovat. Poté v rámci tohoto postupu chceme připravit výrobu a pak už jenom vyrábět a prodávat.“

 

Kdo budou vaši zákazníci? Půjde spíš o B2C nebo B2B?

„Ta varianta je něco mezi B2B a B2C, je to vlastně B2B2C. Spočívá to v tom, že se chceme marketingově obracet na ty koncové spotřebitele. Chceme jim dávat informace, že něco takového na trhu existuje. Obchod by probíhal výhradně přes společnosti, které jsou mezi námi a právě tím koncovým spotřebitelem. Oni jsou totiž schopni náš produkt do toho objektu zakomponovat. Dále je potřeba, aby měly odborné předpoklady a nějaké zkušenosti s projektováním a s realizací staveb. Rozhodně to není produkt, který by se dal koupit někde v OBI nebo v Hornbachu. K tomu, aby se dal použít v domě potřebujete odbornou firmu.“

 

Z koho se skládá tým, který na projektu v současné době pracuje?

V tuto chvíli jsme vývojáři. To znamená, že máme představu o tom, jak by to mělo běžet dál. Jsme tři společníci, máme vcelku různorodé pracovní zkušenosti od technika přes právníka až po obchodní znalosti. Tým, který by měl poté celou akci realizovat, chceme řešit v návaznosti. Jsme si totiž vědomi, že naše zkušenosti jsou dobré na to, abychom produkt vyvinuli. I tak ale pro vlastní realizaci potřebujeme samozřejmě odborníky, kteří mají trochu hloubější znalosti v tom, co bude potřeba udělat.

 

NyrdenCore se stal rovněž vítězem národního kola mezinárodní soutěže Quality Innovation Award. Staňte se spoluzakladateli naprosto nového segmentu globálního trhu.

 

 

Zdroj: Tývka.cz

Komentáře

Michal Kvapil

Jsem člověk, který si prošel bohatou praxí v oblasti žurnalistiky. Stáž jsem odstartoval na Novinkách.cz. Následně jsem přešel do mediální skupiny Lagardere, kde jsem pět let působil v Rádiu Zet / BBC na redaktorské a editorské pozici. Pracoval jsem i na pozici zprávaře. Následně jsem přešel pod projekt Youradio Talk, kde jsem měl i vlastní pořady - například Krypton pořad o kryptoměnách. Praxi jsem nabral i v regionální televizi První boleslavská, ve které jsem si prošel prací kameramana, střihače i redaktora. Souběžně s tím spolupracuji pro portál Mladaboleslav.cz a Boleslavský deník.