Potravinová soběstačnost v Česku aneb jak jí docílit?
Potravinová soběstačnost v České republice je otázkou, která se i díky koronavirové krizi začala více rozebírat. Odborníci se přiklánější především za větší produkci ovoce a zeleniny. Volají ale i po rozšíření skladovacích prostor nebo výraznější osvětu směrem k českým potravinám. Největší překážkou jsou především zahraniční řetězce, jež se přiklánějí více k potravinám ze zahraničních zemí původu. Čeští odborníci pak z toho důvodu navrhují nastavení jasnějších pravidel pro prodej vyššího podílu tuzemských produktů.
Potravinová soběstačnost není výhradně problémem České republiky. S tímto nešvarem se potýkají i ostatní země Evropy. S ohledem na mléko, obilí nebo hovězí maso je Česko soběstačné. V rámci jiných surovin je to ale už mnohem horší.
Prezident Agrární komory ČR Zdeněk Jandejska uvedl, že soběstačnost země s ohledem na výrobu vepřového masa se pohybuje v rozmezí 36 až 38 procent, u drůbežího jde o 55 procent, u vajíček 60 % a u mléka kolem 85 procent.
Nejhůř je na tom Česko s ohledem na brambory nebo zeleninu, jež jsou typické pro mírné pásmo. Soběstačnost v tomto ohledu odpovídá kolem pouhých 30 procent.
Krizová situace ukázala nedostatky
Nouzový stav související s COVID-19 poukázal na to, že Česko se musí v této oblasti inovovat.
„Zajištění potravinové bezpečnosti má být klíčovou prioritou státu. Koronavirová krize zhoršila dostupnost zejména ovoce a zeleniny ze zemí jižní Evropy a ukázala, že si musíme pomoci sami. Pokud bude mít Česká republika dostatek vlastního ovoce a zeleniny, které u nás jde vypěstovat, lze tento problém hravě eliminovat. Potravinovou soběstačnost je nutné řešit i pro případ, že by se vyplnily předpovědi a na podzim přišla druhá vlna epidemie,“ řekl předseda obchodního Družstva CBA Roman Mazák.
Odborníci varují, že je zapotřebí se věnovat i jiným oblastem.
„V prvé řadě je třeba dobudovat kapacitu skladovacích prostor, aby mohl být spotřebitel zeleninou a ovocem, které lze skladovat, zásobován po delší období kalendářního roku než nyní,“ uvedl agrární analytik Petr Havel.
Potřeby investic do této oblasti zmiňuje i Zemědělský svaz ČR. Mimo jiné usiluje i o podporu pojištění proti hůře pojistitelným rizikům, mezi něž patří jarní mrazy či sucho, nebo potřeba omezení dovozu surovin ze zahraničí za podnákladové ceny. Předpokládá, že v zemích nejvíce zasažených koronavirem klesne letos produkce ovoce či zeleniny. To bude mít ve svém důsledku vliv na růst cen.
Zvýšení efektivity pěstování zeleniny a ovoce pod širým nebem
Mělo by rovněž dojít k navýšení produkce zeleniny ze skleníků, jako jsou rajčata nebo okurky. Myslí si to alespoň Havel.
„Dále je nutné zvýšit efektivitu pěstování zeleniny a ovoce pod širým nebem, a to v podobě kapkových závlah s nižší spotřebou vody a jejím efektivnějším využitím, včetně obohacení vody o pro rostliny potřebné výživné látky,“ doplnil agrární analytik.
Nižší odbyt po českých potravinách snižují i preference spotřebitele. Ten často upřednostňuje zahraniční produkty před těmi českými. Z toho důvodu je proto zapotřebí učinit podle Havla větší osvětu směrem k preferenci českých výrobků.
Tento názor sdílí i Mazák, který vnímá za největší překážku nadnárodní řetězce.
„Nemají potřebu akcentovat české potraviny, některé dováží až 90 procent výrobků ze zahraničí. Jako klíč vidíme preferenci tuzemských výrobků, rozlišujeme přitom, zda byly v Česku pouze vyrobeny nebo zda za nimi stojí i firma s českými majiteli. Právě u této skupiny navrhujeme, aby byl její podíl ve všech obchodech v Česku 50 procent. Celkový podíl potravin vyrobených u nás, bez ohledu na vlastnickou strukturu, by pak měl být 80 procent,“ sdělil předseda Družstva CBA.
Postupné přibývání českých potravin
Mazák se částečně přiklání k aktuálnímu poslaneckému návrhu, podle něhož by mělo českých potravin na pultech obchodů postupně přibývat až do roku 2027. Jejich podíl by se tak měl dostat na 85 procent.
„Z hlediska výroby potravin pak navrhujeme také inspiraci Maďarskem. Více než 10 let tam platí zákon o privátních výrobcích. Pokud je chce kterýkoliv obchod distribuovat, musí je přednostně nechat vyrobit v Maďarsku, jejich dovoz z jiných států je zakázaný. Pokud to jde v Maďarsku, není důvod proč podobné pravidlo nezavést i v Česku. Potravinové soběstačnosti by to jistě pomohlo,“ doplnil Mazák.
Přestože se diskuze o potravinové soběstačnosti v České republice s ohledem na koronavirus znovu rozšířila, ne všichni tento problém považují za stěžejní.
Předseda Asociace soukromého zemědělství ČR Jaroslav Šebek uvádí, že problém představuje zejména zpracování základních zemědělských komodit.
Česko je totiž v řadě z nich soběstačné. Kvůli zpracování na další výrobky je však exportuje do zahraničí. Tyto zpracované produkty následně importuje zpět. Podle mluvčího ministerstva zemědělství Vojtěch Bílého však není možné tento proces zastavit.
„Je to dáno především svobodou volného trhu, dodavatelsko-odběratelskými vztahy, cenou potravin nebo jen chuťovými preferencemi spotřebitelů,“ dodal Šebek.
Soběstačnost vláda podpořila už v roce 2016
Vláda přislíbila cestu k větší soběstačnosti již v rozvojové strategii zeměděltví z roku 2016. V ní mimo jiné kritizovala snížení závislosti na dovozech ovoce a zeleniny. Do roku 2030 chce zvýšit soběstačnost na 75 procent.
„Realita je ale přesně opačná. U ovoce jsme jen od vstupu do Evropské unie přišli o deset tisíc hektarů ovocných sadů, přitom Polsko se stalo největším pěstitelem jablek v Evropě. V případě drůbežího a vepřového masa jsme pak přitom nejen nesoběstační, ale situace se navíc stále zhoršuje, jak ukazuje Zpráva o stavu zemědělství za rok 2018,“ doplnil Mazák.
Jeho slova částečně potvrzuje i zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), podle které se ministerstvu zemědělství nedaří naplňovat cíle, které si v sektoru živočišné výroby vytklo.
Vláda uvolnila na potravinovou soběstačnost 3,3 mld. Kč
NKÚ dále upozorňuje na to, že stavy hospodářských zvířat a míra soběstačnosti ČR v pokrytí spotřeby hovězího i vepřového masa se koncem roku 2017 oproti roku 2015 snížily. I přesto ale dotace do živočišné výroby od roku 2012 stouply.
Další prostředky na potravinovou soběstačnost vláda uvolnila koncem března v návaznosti na situaci okolo koronaviru. Mělo by se jednat o 3,3 miliardy korun.
„Hlavním smyslem námi navržených opatření je zajištění potravinové soběstačnosti našich obyvatel a podstatné navýšení výrobních kapacit potravinářského průmyslu,“ uvedl ministr zemědělství Miroslav Toman.
Peníze mají jít podle resortu především na pěstování ovoce, zeleniny, brambor nebo chmele a také na chov prasat a drůbeže.
Také by vás mohlo zajímat:
České startupy plánují zahraniční expanzi, vyhýbá se jí jen zlomek
Zdroj: Tývka.cz
