Německo tvrdě zasahuje výpadek plynu
V Německu omezují sprchování teplou vedou, snižují teplotu vytápění, zavírají plavecké bazény. Energetická situace je více než dramatická, Na článek z Financial Times odkazuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Plynová krize v Německu se z průmyslu rozšiřuje do domácností, kanceláří či volnočasových center. Na informaci z Financial Times si všímá Lukáš Kovanda. Lidé v zemi už podle listu čelí realitě přidělování teplé vody, resp. možnosti ji mít k dispozici pouze v předem učených částech dne, dále dochází ke snižování teploty centrálního vytápění, zhasínání pouličních světel nebo zavírání plaveckých bazénů.
Německo podle Financial Times prochází nejhorší energetickou krizí od ropného šoku roku 1973 z toho důvodu, že Rusko od poloviny června dramaticky snížilo své dodávky plynu plynovodem Nord Stream 1. Ten propojuje Rusko přímo s Německem. Nyní však jím proudí plyn pouze ze 40 procent kapacity potrubí. Rusko tvrdí, že nemůže posílat více z technických důvodů, neboť mu chybí plynovodní turbína. Turbínu poslalo na opravu do Kanady. Ta ji zadržuje kvůli sankcím, jež v důsledku ruské invaze na Ukrajinu uvalila na ruský plynárenský a ropný průmysl.
Německo proto včera kanadskou vládu vyzvalo, aby obešla své vlastní sankce a turbínu přestala zadržovat. Zároveň ovšem Berlín uvádí, že Rusko ve skutečnosti snižuje objem plynu posílaného Nord Streamem 1 nikoli primárně z technických, ale politických důvodů. Prý má i jiné, záložní turbíny. Část expertů navíc soudí, že Rusko, pokud by opravdu chtělo, může Německu plyn posílat jinými plynovody, než je Nord Stream 1.
Rusko dodávky plynu neobnoví
Nicméně naléhavost, s jakou Berlín Kanadu žádá o uvolnění turbíny a obejití jejích vlastních protiruských sankcí, jen podtrhuje závažnost energetické krize v Německu. Berlín navíc Kanadu žádá o tak citlivý krok, jakým je porušení protiruských sankcí, přestože severoamerická země je útočištěm největší ukrajinské diaspory.
„Situace je více než dramatická,“ citují Financial Times Axela Gedaschka, šéfa největší německé federace realitních společností. „Německý sociální smír je v ohrožení“.
Brzy se navíc může energetická situace dále citelně zhoršit – a sociální smír dočkat ještě závažnějšího ohrožení. Mnozí experti jsou totiž přesvědčeni, že Rusko nezačne plynovodem Nord Stream 1 posílat nasmlouvaný objem plynu ani po 21. červenci, kdy skončí jeho předem plánovaná, údržbová odstávka.
Omezení plynu v domácnostech
Berlín žádá Kanadu o turbínu tak naléhavě podle svých slov proto, aby Kremlu vzal ještě před ukončením zmíněné údržbové odstávky možnost zdůvodňovat případné plné nezprovoznění plynovodu právě chybějící turbínou. Pokud by totiž Rusko neposílalo plný objem plynu ani po odstávce a ani s již navrácenou turbínou, bude zřejmé, že jeho motivace omezit tok plynovodem je vskutku primárně politického rázu.
Ministr hospodářství Robert Habeck se snaží jít německé veřejnosti příkladem a podle svých slov omezuje pobyt ve sprše. Vyzývá k obdobným, úsporným krokům celou zemi. Mnozí jej už vyslyšeli.
Například společnost, největší pronajímatel rezidenčních nemovitostí v Německu, včera uvedla, že svým nájemníkům bude snižovat teplotu ústředního plynového vytápění na 17 stupňů Celsia v čase od 23. hodiny večerní do šesté ranní.
Od ledna 2023 bez plynu
Experti se shodují, že všichni Němci nakonec budou muset opustit svoji komfortní zónu, pokud má dojít k odvrácení hrozby nedostatku plynu nadcházející zimu.
Podle americké finanční skupiny Jefferies nastane v Německu nedostatek plynu už v lednu 2023, a to v tom případě, že Rusko bude nadále plynovodem Nord Stream 1 posílat plyn jen ze 40 procent jeho kapacity. Pokud by Rusko trvaleji snížilo své dodávky pod stávající kapacitu, nastane nedostatek plynu v Německu ještě dříve než v lednu.
Němečtí zákonodárci proto nyní jednají o tom, že by zemi umožnili ve velkém návrat ke spalování uhlí.
Zdroj: Komentář Lukáše Kovandy
