Konference Brno: V otázce plynu jsme ve slepé uličce
Ve středu 22. března se v Quality Hotel Brno Exhibiton Centre uskutečnily Konference Brno na téma vývoje odvětví energetiky v ČR a střední Evropy. V aktuální době, kdy probíhá ruská okupace na Ukrajině, se řešila důležitá témata. I díky tomu se zúčastnil rekordní počet hostů.
Jiří Nykodým, ředitel Voltdrive
„Voltdrive je pravděpodobně první společnost, která byla na českém trhu založena speciálně na výrobu elektrických stanic. My jsme na trhu dnes 12 let, takže se tomu oboru věnujeme opravdu od samého začátku – od dob, kdy neexistovala žádná standardizace. Věnujeme se mu stále. V současnosti jsme zřejmě největším českým výrobcem nabíjecích stanic.“
„Podíl na trhu podle našeho odhadu představuje zhruba 20 procent. Pokud mám jmenovat naše největší zákazníky, tak jde o Pražskou energetiku. Té dodáváme nabíječky do pražské metropolitní sítě nebo ŠKODA AUTO, kde jsme dodavatelem nabíječek pro jejich interní potřeby – to znamená pro všechny výrobní závody. Celkově jsme těch nabíječek zatím dodali na český trh do konce loňského roku asi 600. Protože ten segment poměrně rychle roste, tak předpokládáme, že za jeden samostatný rok bychom mohli překonat asi tisícovku.“
„Co se týká rozsahu nabíječek, které vyrábíme, tak pokrýváme celé spektrum potřebné pro AC nabíjení. To znamená nabíjení střídavým proudem. Od těch nejmenší, kterou vidíme tady a která je pro domácí použití. Tu, kterou si dáte na zeď v garáži až po ty, které dodáváme pro veřejné nabíjení, jako je Pražská energetika – jde například o tuto sloupovou nabíječku, kterou s jiným logem vidíte v pražské metropolitní sítí.“
Jak je na tom Česko s ohledem na nabíjecí infrastrukturu?
„V nabíječkách je evropskou jedničkou stále Norsko, ale rychle ho dohání Holandsko. Z těch větších zemích je na tom dobře Německo. My jsme poměrně na chvostu jako Česká republiky. To je dáno tím, že doposud se elektromobilitě v Česku nedostalo podpory ze strany vládních opatření. Přestože je součástí green dealu, tak toto je oblast, která v minulosti moc podporovaná nebyla. Zájem se popravdě začal zvyšovat teprve v okamžiku, když ŠKODA AUTO jako dominantní hráč začal elektromobilitu podporovat místo toho, že by ji brzdil. To se stalo před třemi lety, takže před třemi lety se trh začal rozvíjet.“
„Pak do toho zasáhl covid a ten to samozřejmě zbrzdil. Teprve loňský rok došlo k jakémusi oživení. Teď jsme ve fázi rychlého růstu trhu. Úměrně tomu rostou i prodeje elektrických aut, protože nabíječky nemají smysl, pokud nemáte na trhu zákazníky. Na tom jsme pochopitelně společně s tím oborem závislí. Myslím si ale, že už máme šance ten vyspělý svět, který je minimálně tři roky před námi, začít dohánět.“
Myslíte si, že prodejům a rozšiřováním infrastruktury může paradoxně pomoci nešťastná situace na Ukrajině?
„Myslím si, že ukrajinská krize naplno odhalila to, o čem mluvím od okamžiku, kdy jsem se začal elektromobilitou zabývat. Hlavním přínosem elektromobility není pouze ekologie. Neméně důležitá je globální bezpečnost. To, že jsme byli vždy závislí na dovozech ropy a plynu z kritických oblastí. To prostě tak bylo. Akorát to nikdo nechtěl moc vnímat. Myslím si, že to ta krize odhalila v plné nahotě a ta krize by mohla být podlé mého názoru dalším výrazným impulsem pro rychlejší rozvoj elektromobility.“
„Doposud to byla primárně regulace ze strany Evropské unie (EU) trochu podporovaná nadšenci, kteří chtěli ochránit životní prostředí. Pořád to ale nebyl ten mainstream. Takže ta krize si myslím, že může v Evropě způsobit, že se elektromobilita stane mainstreamem i v dalších zemích kromě Norska nebo Holandska. Je to právě proto, že ten důvod nebude pouze ekologie, ale důvodem bude i ekonomika.“
„Koukněme se na to, jak dnes vychází provoz elektrického vozidla ve srovnání s vozidlem na jakékoli fosilní palivo. Provoz vychází asi čtyřikrát levněji. To nepočítám úspory na servisu. Na něm ušetříte výrazně. U elektromobilu nemusíte měnit olej, což jsou nejčastější servisní prohlídky. Brzdy šetříte také, protože elektrické auto brzdí především rekuperací. Teprve na dobrždění používá brzdové destičky. Ty vám tak u elektromobilu vydrží také podstatně déle. Celkové servisní náklady na elektrické auto vás vyjdou minimálně o deset až dvacet procent nižší.“
Jak vnímáte vodík jako další alternativu pohonu?
„Plyn, který je určitě dnes alternativou, je pořád fosilním palivem. Tam platí to, co jsem říkal. V byl minulosti levnější, ale současná krize se jej také dotýká. Co se týče vodíku, tak je určitě zajímavá alternativou, která v souvislosti s krizí nabyde na zajímavosti. Nicméně velká nevýhoda vodíku je, že je to strašně drahé. Ani ne tak ta pohonná jednotka, ale hlavně infrastruktura kolem. Vodík se obtížně skladuje, je drahý na výrobu. Toto jsou zatím překážky proti používání vodíkových vozidel.“
„Pokud se bavíme o silniční doprave, tak vodík bude zajímavý pro nákladní dopravu nebo autobusy. Určitě budou vodíkové pohony zajímavé pro lodní dopravu, možná pro letadla. Není to ovšem na pořadu dne pro běžné osobní automobily, protože náklady s tím spojené to neumožňují.“
Miroslav Singer, hlavní ekonom CEE Holding
Jaký je váš pohled na inflaci a jak se bude vyvíjet?
„Je evidentní, že inflaci budou dramaticky ovlivňovat ceny energií. Dá se čekat, že bude spíš dvojciferná delší dobu. To, co zažíváme, je válka v sousedství a válka způsobená významným exportérem energie. Současně jde o válku na teritoriích, které významně ovlivňují ceny potravin. To vše potáhne cenové tlaky nahoru a jestli centrální banka říkala, že v první půli letošního roku zažijeme zase inflaci někde pod tři procenta, tak si myslím, že to je bohužel tím šokujícím vývojem překonáno.“
Do jakých výšin se může inflace až dostat?
„Já myslím, že evidentně bude ještě stoupat nějaké dvě, tři procenta nad tu stávající úroveň někde pod 15 procent je velmi pravděpodobné.“
Co říkáte na situaci na Ukrajině?
„Myslím si, že je to šok pro všechny. Je to evidentně šok i pro značnou část ruských elit, zdánlivě ta válka nemá žádné velké ekonomické zdůvodnění krom toho, že přinese velké ztráty Ukrajincům ale i velké části ruské ekonomiky“.
Tomáš Holub, člen bankovní rady ČNB
Jak vidí Česká národní banka budoucí vývoj inflace?
„Inflace v únoru letošního roku překročila 11 procent s ohledem na probíhající válku na Ukrajině, která dál zvyšuje ceny energií a bude dál zvyšovat ceny potravin. Nejsme ještě na vrcholu. Teď lze velice hrubě odhadnout, že inflace dosáhne na přelomu jara léta až 13, 14 procent. Teprve potom se začne stabilizovat a k výraznějšímu poklesu dojde zřejmě později, než jsme předpokládali. Stane se tak snad v příštím roce, kde bychom se měli už dostat na nízká jednociferná čísla. Blízko ke trojce bychom se příští rok mohli dostat.“
Co se týče devizových intervencí, bude v nich pokračovat ČNB?
„My jsme zahájili devizové intervence ve chvíli, kdy koruna oslabovala v reakci na válečný konflikt na Ukrajině. Vyhodnotili jsme to tak, že je to nežádoucí, jak z nějaké obecné stability trhu, tak z hlediska vývoje inflace. Slabá koruna by samozřejmě do toho inflačního kotle přilívala další olej. My jsme tak na trh vstoupili a nekomentujeme podrobnosti těch operací. V souhrnu s obecným zklidněním finančních trhů koruna dál posílila a tudíž teď nepředstavuje tak výrazný další inflační faktor jako před tím.“
Ukrajinci, kteří přijíždějí do Česka nemohou téměř nikde směnit hřivnu. Ukrajinská měna nemá prakticky žádnou hodnotu. Plánuje ČNB Ukrajincům v tomto směru nějak pomoci?
„Česká národní banka bohužel z hlediska vykupování hřiven k tomu nemá zákonný mandát. My můžeme dělat pouze to, co nám umožňuje zákon o ČNB. Toto asi těžko podřadit pod měnovou politiku pod finanční stabilitu nebo pod dohled na finančním trhem. Samozřejmě pokud by přišel stát, že se jako banka státu na tom máme podílet, tak by na to byla ČNB připravena nebo schopna logisticky zorganizovat.“
V poslední době se zdá, že k tomu vyměňování hřiven začínají postupně přistupovat i některé české banky. Možná i do určité míry cítí potenciál získat nové klienty v té skupině uprchlíků z Ukrajiny. Zároveň si tím asi naplňují své principy zodpovědného podílu na vývoji společnosti. Nepředpokládám, že by se ČNB do toho nějakým způsobem zapojovala.“
Máte nějaké doporučení pro Ukrajince, co s jejich měnou dělat?
„To doporučení je jednoduché. Nebrat si hotovost, ale bankovní kartu, protože bankovní karty ukrajinských bank lze normálně používat v českých bankomatech. To, co je problém, je směna hotové hřivny.“
Svatopluk Vnouček, mistopředseda Čeps
Kdy dojde k dobudování nového bloku v Dukovanech?
„My nejsme ten, kdo by bloky v Dukovanech budoval. Budeme je nicméně připojovat. Pokud vycházíme z těch obecně dostupných informací, tak vláda nyní vyhlásila tendr. Předběžný termín, kdy je to plánováno, je 2036. To znamená, že nás čeká poměrně dlouhé období toho připojování a výstavby bloku.“
Co se týče výroby uhlí. Kdy by mohla úplně přestat?
„S ohledem na uhlí je několik scénářů. My uvádíme dva základní. Jde o horizont roku 2033 a horizont roku 2038. Rok 2038 doporučila úhelná komise. Možná to není otázka nějakého plánovaného scénáře, ale budoucího ekonomického vývoje a budoucí dostupnosti letecké energie. Je každopádně zřejmé, že česká energetika uhlí v současné době potřebuje. Někdy kolem let 33 a 38 se můžeme bavit, že by uhlí mohlo v Česku skončit.“
Jak vnímáte situaci kolem Ukrajiny a Ruska v souvislosti s tím, kdyby došlo k uzavření kohoutků plynu v Česku?
„Vycházíme z obecně dostupných čísel, že česká ekonomika je na ruském plynu výrazně závislá – závislejší možná než průměr Evropské unie. K tomu je opravdu těžké se vyjadřovat, myslím si, že by to nebylo jednoduché.“
Stanislav Škapa, Konference Brno
Jak jste spokojený s první konferencí letošního roku?
„Domnívám se, že dnešní konference první v tomto roce se dá považovat za velice úspěšnou. Ať už jde o účastníky, pohled témat nebo kolem PR této konference. Některé servery o této konferenci informují. Myslím si, že velká účast se pojí i k faktu, že po dvou letech jsme se mohli setkat a diskutovat v tváří v tvář problematiku energií, soběstačnosti respektive přenosových soustav. Samozřejmě nesmíme opomenout dnešní situaci, která je byť pro nás nedobrá, ale konflikt na Ukrajině napomohl poptávce po konferenci a té široké účasti.“
Jak vidíte vývoj energií?
„Pokud dnes mohu shrnout své předřečníky i příspěvek, který jsem si sám připravil, tak se domnívám, že cena plynu je pro Evropu politická otázka. Na druhé straně se dlouhodobě ceny plynu pohybují kolem čtyř, šesti, sedmi dolarů a volatilita na rozdíl od ropy je na výraznějších úrovních.“
„Samozřejmě cena pro Evropu neodpovídá cenám dlouhodobým kontraktů a teď to bude o politické otázce. Jestli je Evropa ochotna obětovat své pohodlí a své teplo a určitý přístup k energetickému mixu za to, co se děje 500 až 600 kilometrů od města Brna. Velmi důležitou součástí této predikce je, jakou přijmeme strategickou pozici vůči největšímu dodavateli plynu, což je Ruská federace.“
„Co se týká ropy, tak se domnívám, že jsme byli v minulosti svědky toho, kdy se ropa dotkla 20 až 25 dolarů. Víme, že zhruba před týdnem vystřelila na 120 dolarů. Ukazuje se nicméně, že dlouhodobé ceny se pohybují kolem 65 – 70 dolarů. Opravdu ale z pohledu pěti, deseti, dvaceti let se domnívám, že v této cenové úrovni, řekněme 65 až 75 dolarů by se tato cena mohla označit za férovou. Nesmíme zapomenout na podstatný fakt nabídky a poptávky. Pokud cena nějakého produktu, tak vysoko vystřelí, tak substituční efekt zapůsobí a budeme hledat náhradní zdroje, nebo jiné technologie. Myslíme pak těžbu ropy nebo rafinaci atak dále.“
„Na základě zkušeností a historického vývoje bych se nebál šoků typu sedmdesátých let. Už teď vidíme, že ten trh s ropou se výrazněji sklidnil například ve srovnání s plynem. To by byl pohled na tyto dvě komodity.“
„Samozřejmě derivátem je elektrická energie, ta souvisí s otázkou, jak to bude s plynem. My totiž víme, že i zelený úděl je postavený na určité transformaci skrze využití plynu, ale ten teď padá. Byť je možné, že jej částečně nahradíme. Obávám se ale, že při tom množství nejsme schopni rychlé reakce. Tam bych tak očekával poměrně vysoké ceny plynu.“
Na jaké konference se můžeme těšit příště?
„S kolegou se zaměříme jako vždy na odvětví automotive. Velmi úspěšná je také konference, která se týká kolejových vozidel. Naše tradiční konference se zabývá potravinami respektive potravinářským průmyslem. Po několika letech obnovujeme konferenci, která se zaměří na zdravotnictví, řízením zdravotního systému a technologiemi ve zdravotnictví. To jsou teď čtyři významné konference, které jsou před námi.“
Jsou ještě nějaká volná místa, kdybych se chtěl s firmou přihlásit?
„Například automotive bude až za půl roku. Tam bych se nebál. Můžete se přihlásit na stránkách www.konference.org.“
Zdroj: Tývka.cz
