Kniha Václava Šolce odkrývá zmizelé mlýny na Kněžmostce
Víte, kde pramení Kněžmostka? Na tuto a další otázky, dává odpověď nová kniha Václava Šolce tentokrát o mlýnech na Kněžmostce. Právě pan Šolc se s námi podělí o okolnosti vzniku této knihy.
Co vás přivedlo právě ke Kněžmostce?
„Byli to kamarádi Jirka Jaroš a Theodor Honický, kteří před několika lety uspořádali výstavu o mlýnech na Kněžmostce. Měli spoustu materiálů a řekli mi, že by bylo dobré, je využít pro knihu. To byla pro mě lákavá záležitost, tak jsem se toho chytil a jak jsem mohl, tak jsem začal na knize pracovat.
Podle dochovalé mapy Valdštejnských rybníků z druhé poloviny 18. století, bylo 58 rybníků. Pohled na tehdejší krajinu se mohl určitě srovnávat s dnešním stavem rybniční sítě na Třeboňsku.
Václav Šolc, autor knihy
Byla pro vás práce na této knize snazší oproti minulým knihách o mlýnech?
„Na začátek to byla pro mě velká pomoc. Materiály posloužily jako vodítko pro další práci. Přece jenom když chci o něčem psát, tak to musím vidět ‘in natura’. Takže jsme společně navštívili všechny mlýny na Kněžmostce. Šlo o celý tok Kněžmostky včetně přítoků a rybníků. Mluvili jsme s potomky mlynářů, s pamětníky, s majiteli bývalých mlýnských usedlostí. Informace ze starší doby jsem získal za archivů z Mladé Boleslavi a z Prahy.
Co vás při práci na Knize nejvíce zaujalo?
„Byla to rozloha původní rybniční sítě na Kněžmostku. Podle dochovalé mapy Valdštejnských rybníků z druhé poloviny 18. století, bylo 58 rybníků. Pohled na tehdejší krajinu se mohl určitě srovnávat s dnešním stavem rybniční sítě na Třeboňsku. Počátkem 19. století byly však některé rybníky vypuštěny. Na získané zemědělské půdě se následně začala pěstovat cukrová řepa.
Na které místo v povodí Kněžmostky byste rád diváky upozornil?
„Za přispění kamarádů jsme navštívili na Kněžmostce spoustu zajímavých míst. Jmenovat jenom jedno, je docela těžké. Možná bych jmenoval mlýn na Solečku. To je mlýn, kde zůstalo všechno původní zařízení tak, jak se skončilo mletí. Pouze tam chybí vodní kolo. Když jste uvnitř, tak máte dojem, že stačí natáhnout řemeny, nasypat obilí a spustit stroje. Zde je v malém prostoru využit každý kousek místa a stroje a pohony jsou uspořádány tak, že jsou schopny provozu a přitom je tam ještě místo pro obsluhu. Nad mlýnem se nachází bývalý panský dvůr se stodolou a se zbytkem sýpky. Celek dohromady s mlýnem tvoří pohled na bývalé feudální hospodaření. Náladu tohoto místa doplňují ještě tři prameny nad dvorem, jejichž voda mlýn poháněla. Jde zde velký vodní spád. To kolo mělo v průměru 9,5 metrů, což je nejvíc ze všech mlýnů, které znám. Proto jsem dal taky obrázek tohoto mlýna na obálku knihy.
To zní velice zajímavě – asi jako celá práce na této knize. Co pro vás znamená vlastně napsání takové knihy?
„Je to spousta zážitků. Stává se, že jezdíme kolem starých mlýnů, hrází vypuštěných rybníků a vůbec je nevnímáme. Teprve práce na knížce odkryje detaily a souvislosti mezi nimi a všechno dostane jiný rozměr. Možná ten pocit, který mám já, mohou mít i čtenáři, kteří se vypraví po stopách této knihy do krásné přírody kolem Kněžmostky při objevování starých mlýnů. Knížky jsou k dispozici v Mladé Boleslavi v knihkupectví Kanzelsberger a v infocentru, dále v knihkupectví v Mnichově Hradišti a v knihovnách v Bakově a Kněžmostě.“
Také by vás mohlo zajímat:
20 příběhů ŠAVŠ: V zahraničí jsem poznala úplně jiné metody výuky, říká D. Římalová
Zdroj: Tývka.cz
