Investoři mají strach o velké firmy a jistí se zlatem
Investoři mají obavy, že společnosti jako je například Tesla, jsou v obří bublině. Z toho důvodu se jistí nákupem zlata, jež poprvé od roku 1999 skupuje rovněž Česká národní banka (ČNB). Více o tom referuje ve svém komentáři hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.
Hodnota zlata neustále roste. Je to dané i tím, že se investoři pokouší pojistit proti rizikům, které posiluje koronavirová krize. Česká národní banka přitom během posledních 25 let rezervní zlato soustavně rozprodávala.
Zlato letos v korunách zhodnotilo o více než 23 %. Souhrnné ukazatele, světové burzy nebo globální měny nejsou na tom v korunovém vyjádření lépe než zlato.
Kovanda zdůrazňuje, že letos v polovině května se zlato dostalo na historický korunový rekord. Stalo se tak poté, co se troyská unce prodávala za cenu přesahující 45 tisíc korun.
Nafukování peněz do politiky nafukuje cenu akcií
„Zlato podává solidní výkon dlouhodobě, od začátku roku 2000 zhodnotilo v korunách o zhruba 330 procent. V minulém týdnu se dostalo na nejvyšší dolarovou úroveň od roku 2011 a světové banky typu Goldman Sachs už se neptají, zda zlato pokoří historický dolarový rekord dosažený v roce 2011. Otázkou je jim spíše to, kdy se tak stane. Nejspíše už brzy,“ říká Kovanda.
Výrazný růst ceny zlata má nasvědomí především snaha investorů zajistit se proti rizikům. Toto nutkání přitom ještě ve větší míře podporuje koronavirová krize. Jedná se především o riziko spojené se systémovým znehodnocováním papírových měn.
„Světové centrální banky v čele s americkou pumpují do ekonomiky tolik nových miliard, že uplynulé desetiletí bylo jen zahřívacím kolem. Ceny některých akcií to enormně nafukuje a investorům se na mysl vkrádá otázka, zda kromě znehodnocování měn typu dolaru či eura nemůže nastat také splasknutí bubliny,“ sdělil Kovanda.
Vojenská konfrontace mezi USA a Čínou
Burzovní hodnota automobilky Tesla se na konci minulého týdne rovnala součtu hodnoty automobilek Toyota, General Motors, Ford a Fiat Chrysler. Tento výsledej jde ruku v ruce s vyhlídkami Tesly. Druhou variantou může být podle Kovandy nafouknutí jejich akcí nově pumpovanými miliardami.
„Zlatu kromě strachu ze znehodnocení měn a prasknutí akciové bubliny svědčí také geopolitická tíseň. Americký tisk si všímá, že Trumpova administrativa soustředí v mořích kolem Číny vojenské loďstvo. Spekuluje se, že Trumpovou poslední šancí na znovuzvolení je obdoba incidentu v Tonkinském zálivu,“ sdělil Kovanda.
Podle Kovandy slov by tentokrát šlo spíše o incident v Jihočínském moři. Vojenská konfrontace s Čínou by Trumpovi totiž umožnila mediálně překrýt nezvládnutou pandemii, padlé sochy i odboj v amerických ulicích. Zlato je tak i vůči geopolitickému napětí historicky prověřenou pojistkou.
Česko a neuvážené zbavování se zlata
„S dramatickým růstem ceny žlutého kovu k novým historickým maximům získává na aktuálnosti a závažnosti zároveň debata o tom, proč se Česko už od svého vzniku v roce 1993 zbavuje rezervního zlata tak závratným tempem, navíc velmi neprozíravě. Česko, respektive Česká národní banka totiž v posledních 25 letech prodala největší podíl státních zlatých rezerv ze všech zemí EU. Vyplývá to z aktuálních dat Mezinárodního měnového fondu,“ varuje Kovanda.
Během posledního čtvrtstoletí hmostnost českého rezervního zlata klesla z 61,9 na 7,8 tun. To představuje pokles o 87,4 procenta. Žádná jiná unijní země nepřistoupila k tak výrazné redukci zlata jako Česká republika. Deset zemí Evropské unie, mezi nimiž figurují Dánsko nebo Německo naopak zlaté rezervy v daném období naopak zvyšovalo.
Zdroj: Komentář Lukáše Kovandy
„Česko se přitom podstatné části svého zlata zbavilo v období od května 1997 do září 1998, kdy tuzemské státní zlaté rezervy klesly zhruba o 85 procent,“ uvádí Kovanda.
Šlo přitom o období, kdy se cena zlata pohybovala na svém úplném minimu za posledních čtyřiceti let. Její vyjádření odpovídalo jen zhruba šestině současné cenové úrovně. Pokud by se ČNB odhodlala k prodeji zlata letos, výnos z prodeje by dosahoval na desítky miliard korun a to po započtení inflace, jež od konce 90. let nastala. Za tyto prostředky by bylo podle Kovandy možné vybudovat šest velkých špičkových nemocnic.
Česko má méně zlata než Československo na sklonku komunismu
ČNB se letos v červnu přiklonila poprvé od prosince 1999 zlato znovu dokoupit. Hmotnost v jejím držení tak stoupla ze 7,8 na devět tun. Za červen zatím Mezinárodní měnový fond nenabízí mezinárodní srovnání.
„Jak zachycuje graf níže, tento nákup kompenzuje rozprodej kovu, k němuž došlo od roku 1993, jen zcela minimálně (viz červený kroužek na svrchním grafu níže), pročež prakticky nic nemění na tom, že ČNB se v uplynulém čtvrstoletí zbavila v rámci EU extrémně vysokého podílu svým zlatých rezerv,“ popisuje graf Kovanda.
Zdroj: Komentář Lukáše Kovandy
Česko má v současnosti dokonce o 110 tun žlutého kovu méně, než mělo Československo na samém sklonku komunismu. Konkrétně šlo časový úsek v srpnu 1989, kdy disponovalo přes 119 tun zlata.
Zdroj: Komentář Lukáše Kovandy
Zbavila se zásob zlata od Rakouska-Uherska
Na konci 90. let ČNB prodávala zlato kvůli obávám z toho, že pokud jej rychle neprodá, pak ostatní centrální banky ji předeženou. Domnívala se, že poté nebude mít na výběr než prodávat za výrazně nižší cenu.
„ČNB se tak během pár měsíců zbavila zlata střádaného už od dob Rakouska-Uherska, jehož centrální banka při zrodu Československa vytvořila základ jeho zlaté rezervy převedením více než tuctu tun kovu. Tuto rezervu v téže době rozšířilo zlato ze sbírky na zlatý poklad republiky, což byly dobrovolné příspěvky jejích obyvatel,“ říká Kovanda.
Kovanda připomíná rychlý prodej zlata, který se váže k roku 1998. Tehdy vítězné mocnosti druhé světové války rozpustily Tripartitní komisi sestavenou pro navrácení zlata uloupeného nacisty. Konečným vypořádáním ČNB získala zhruba 330 kilogramů zlata.
ČNB přitom na nic nečekala a prodala je za 100 milionů korun. Tuto částku téměř celou přitom poslala do státního rozpočtu. Důsledkem inflace tehdejší 100 milionů odpovídá současným 160 milionům korunám.
Centrální banky EU se zachovaly prozírávě
Pokud by se ČNB přiklonila k prodeji části uloupeného zlata nacisty až letos, získala by 480 milionů korun. Šlo by tak o třikrát větší částku.
„Ještě v roce 2000 se přitom představitelé ČNB nechávali slyšet, že prodejní cena kovu, které dosáhli v roce 1997 – 323 dolarů za unci – byla ještě úspěchem. V rychlosti likvidace zlatých zásob země jim však ve druhé polovině 90. let mohla z dnešní EU konkurovat jedině Malta. Ostatní centrální banky zemí EU postupovaly obezřetněji,“ informoval Kovanda.
Centrální banky okolních zemí se rozhodly správně. Od roku 2005 zlato začalo nabírat na hodnotě. Do dnešních dnů jim to přineslo stovky procent výnosu.
„Koncem 90. let, v geopoliticky klidné éře, nikdo nemohl tušit, jak závratně zlato zase podraží. ČNB však rozprodávala extrémním tempem i na poměry EU. A to už za chybu označit lze. Ostatní se jí vyvarovali, my ne,“ dodává Kovanda.
Také by vás mohlo zajímat:
Komerční banka vstupuje do fintech startupu Upvest
Zdroj: Komentář Lukáše Kovandy
