Ruská agrese na Ukrajině způsobila nejenom humanitární krizi, nesmyslná úmrtí, ale i ekonomické problémy napříč Evropou. V Česku v únoru inflace vzrostl na 11,1 procenta – nejvíce od roku 1998. O budoucích prognózách jsme hovořili na Konferencích Brno.

Miroslav Singer, hlavní ekonom CEE Holding

Jaký je váš pohled na inflaci a jak se bude vyvíjet?

„Je evidentní, že inflaci budou dramaticky ovlivňovat ceny energií. Dá se čekat, že bude spíš dvojciferná delší dobu, protože to, co zažíváme je válka v sousedství a válka způsobená význameným exportérem energie a současně válka na teritoriích, které významně ovlivňují ceny potravin. To vše potáhne cenové tlaky nahoru a jestli centrální banka říkala, že v první půli letošního roku zažijeme zase inflaci někde pod tři procenta, tak si myslím, že to je bohužel tím šokujícím vývojem překonáno.

 

Do jakých výšin se může inflace až dostat?

„Já myslím, že evidentně bude ještě stoupat nějaké dvě, tři procenta nad tu stávající úroveň někde pod 15 procent je velmi pravděpodobné.“

Tomáš Holub, člen bankovní rady ČNB

Holub

Jak vidí Česká národní banka budoucí vývoj inflace?

„Inflace v únoru letošního roku překročila 11 procent s ohledem na probíhající válku na Ukrajině, která dál zvyšuje ceny energií a bude dál zvyšovat ceny potravin. Nejsme ještě na vrcholu. Teď lze velice hrubě odhadnout, že inflace dosáhne na přelomu jara léta až 13, 14 procent. Teprve potom se začne stabilizovat a k výraznějšímu poklesu dojde zřejmě později, než jsme předpokládali. To je snad v příštím roce, kde bychom se měli už dostat na nízká jednociferná čísla. Blízko ke trojce bychom se příští rok mohli dostat.“

 

Co se týče devizových intervencích, bude v nich pokračovat ČNB?

„My jsme zahájili devizové intervence ve chvíli, kdy koruna oslabovala v reakci na válečný konflikt na Ukrajině. Vyhodnotili jsme to tak, že je to nežádoucí, jak z nějaké obecné stability trhu, tak z hlediska vývoje inflace. Slabá koruna by samozřejmě do toho inflačního kotle přilívala další olej. My jsme tak na trh vstoupili, nekomentujeme podrobnosti těch operací, ale v souhrnu s obecným zklidněním finančních trhů koruna dál posílila a tudíž teď nepředstavuje tak výrazný další inflační faktor jako před tím.“

 

Ukrajinci, kteří přijíždějí do Česka se svojí hřivnou, tak ji nemohou skoro nikde vyměnit. Ukrajinská měna nemá téměř žádnou hodnotu. Plánuje ČNB Ukrajincům v tomto směru nějak pomoci?

„Česká národní banka bohužel z hlediska vykupování hřiven k tomu nemá zákonný mandát. My můžeme dělat pouze to, co nám umožňuje zákon o ČNB. Toto asi těžko podřadit pod měnovou politiku pod finanční stabilitu nebo pod dohled na finančním trhem. Samozřejmě pokud by přišel stát, že jako banka státu se na tom mále podílet, tak by na to byla ČNB připravena nebo schopna logisticky zorganizovat, ale v poslední době se zdá, že k tomu vyměňování hřiven začínají postupně přistupovat i některé české banky. Možná i do určité míry cítí potenciál získat nové klienty v té skupině uprchlíků z Ukrajiny. Zároveň si tím asi naplňují nějaké své principy zodpovědného podílu na vývoji společnosti. Nepředpokládám, že by se ČNB do toho nějakým způsobem zapojovala.“

 

Máte nějaké doporučení pro Ukrajince, co s jejich měnou dělat?

„To doporučení je jednoduché. Nebrat si hotovost, ale bankovní kartu, protože bankovní karty ukrajinských bank lze normálně používat v českých bankomatech. To, co je problém, je směna hotové hřivny.“

Zdroj: Tývka.cz

©  Tývka 2019 – 2022

IČO: 06161847 – JE VEDENÝ V ŽIVNOSTENSKÉM REJSTŘÍKU

info@tyvka.cz