
Idea Delivery Lab je vhodné pro uskutečnění jakékoli inovace, využívají jej i velké firmy

Firma IdeaSense ve spolupráci s Workspace Management otevřela nové prostory Idea Delivery Lab. Firma IdeaSense ve spolupráci s Workspace Management otevřela nové prostory Idea Delivery Lab. Jde o nadstandardně vybavený pracovní prostor, ve kterém IdeaSense poskytuje se svým týmem zkušených inovačních designérů služby a své know-how v oblasti inovací investorů, firemních klientů nebo startupů. V budově, kde sídlí Idea Delivery Lab, se začínají shlukovat i velké firmy. Mají totiž zájem o inovace. To je právě cesta, kterou chce inovativní firma kráčet s ohledem na budoucnost.
Rudolf Čihák, Spoluzakladatel IdeaSense
„Koncepty se realizují tady. Projekty v rámci konceptuální fáze, kdy děláme design zaměřený na člověka, vymýšlíme o patro výš v 6. patře. Tam dáváme dohromady jednotlivé nápady a výstupem je koncept, který je jak na papíře, tak popsaný v excelu v byznys casu. Když je koncept jako takový klientem schválený a je určen pro náš tým, padne sem, o patro níž, kde ho v prostoru Idea Delivery Labu začneme realizovat.
Náš projektový tým jej následně pomocí agilního vývoje skrze sprinty během několika málo měsíců dostane do fáze MVP (minimal viable product). To je to minimální, co na trhu funguje, abychom si na malém vzorku klientů ověřili, zdali je produkt zaprvé desirable, tedy že o něj někdo projeví skutečný zájem. Poté viable, tedy že bude fungovat finančně, a nakonec feasible – že jsme skutečně schopni jej fyzicky vyrobit. To děláme v rámci projektu, který v Idea Delivery Labu vzniká. Druhý způsob je, že v rámci Idea Delivery Labu vznikne separátní firma nebo startup, chcete-li, který funguje nezávisle na mateřské firmě. Zde je postup i metodologie stejná – skrze design sprinty a agilní vývoj.“
Když to vezmu laicky, tak je to tedy tak, že nahoře probíhá papírování a tady dochází k těm praktickým věcem.
„Přesně tak, dokonce jsem někdy slyšel, že konceptování je papírkování, kde se lepí papírky na stěnu. Ona to ale není úplně tak pravda, protože vytvořit samotný koncept je celkem dřina. Jakmile ho však máte připravený, otestovaný a popsaný čísly, tak v té chvíli máte, řekněme, jasné informace k tomu, abyste se rozhodl, zdali koncept realizovat nebo ne. Když se rozhodnete, že ano, tak to padá o patro níž. “
Z jakých lidí je váš tým složen?
„Když se bavím se svými zákazníky, tak vím jistě, že se vždycky zeptají na to, co tady máme. Řeknu támhle je tým UX designérů a grafiků. Tam je tým developerů, tady je tým výzkumníků, tady je tým testerů, tamhle je tým lidí, kteří se zabývají hardwarem a podobně. Takže to jsou zajímavé věci, které se tady dějí. Vy, kdybyste měl týmy různě poskládat a sesbírat různé dodavatele, tak je to složité. Tady je všechno na jednom místě pečlivě vybrané, aby si lidi, kteří spolu pracují každý den, sedli. Díky tomu jsme v jedné minutě schopni vytvořit cross funkční tým pro danou potřebu a efektivně realizovat výrobu.“
Vzali jste inspiraci v tomto konceptu nebo je to vaše know-how?
Než jsme Idea Delivery Lab postavili, tak jsme hodně cestovali. Byli jsme třeba v Bruselu s nábytkářskými kolegy z Techa. Dívali jsme se a bavili o různých coworkingových prostorech – jakým způsobem jsou postavené a podobně. Zároveň jsme vzali v potaz to, co potřebujeme v rámci vývoje jednotlivých konceptů a jejich implementace my. Jsou situace, kdy potřebujeme dát dohromady malé týmy, které jsou několik měsíců někde zastrčené, a potřebují tam nějakým způsobem pracovat. Takže jsme se inspirovali tím, jak fungují různé koncepty v zahraničí, ale zároveň jsme podrobně analyzovali, jaké jsou potřeby našich klientů i nás samotných při implementaci těch konceptů jako takových.“
Human centered design lze aplikovat úplně na všechny oblasti
Jsem firma, která má zájem se přihlásit do vašeho programu. Co pro to mohu udělat. Vybíráte si ty firmy podle nějakého příběhu?
„Ono to vypadá, že si ty firmy vybíráme. Je to ale tak, že se jedná o poměrně dlouhý proces než se sem daná společnost dostane. Většinou to začíná uvědoměním si, že firma potřebuje něco změnit. Když se bavíme o zadání, tak ty jsou většinou číselné. Dám příklad. Nedávno tady byla banka, u které jsme po třech měsících zjistili, že potřebuje zvýšit počet nových klientů každý měsíc ze sedmi tisíc na deset tisíc. To znamená o tři tisíce. V tomto případě zde byl jasný akviziční potenciál, který bylo nutné naplnit.
Zadání je většinou takto obecné a následně padne do něčeho, čemu my říkáme inovační farma, která ve svém základu využívá metodiku human centered design. V rámci inovační farmy probíhá hloubkový, kvalitativní a kvantitativní výzkum lidských životů, tedy co pro lidi znamená přejít z banky do banky, nebo co pro ně znamenají finance, finanční prosperita a podobně.
Na základě těchto hloubkových znalostí jsme pak schopni během několika měsíců vytvořit koncept přes reakční procesy, prototypování a neustálé testování. V tom je právě ta dřina, protože něco vymyslíte a okamžitě to musíte nějak zhmotnit a otestovat, ale většinou to hned napoprvé nevyjde. Testy se jedou pořád dokola, ale probíhají na papíře. Jakmile jsou koncepty hotové, propočítají se čísla. Pokud čísla vycházejí, třeba z dvanácti konceptů, víme že to lidé chtějí a že jsou i tyto propočty i feasible ve smyslu, že se dají vyrobit, tak se v prostorách Idea Delivery Labu převádí do podoby MVP (minimal viable product). Firma musí mít zadání a musí vědět, co chce a co by chtěla změnit.“
Lze human centered design aplikovat úplně na všechny oblasti?
„Úplně na všechny. Já jsem o tom bytostně přesvědčen, protože jsme lidi. Služby a produkty se nabízejí lidem, a pakliže mají opravdu fungovat, musí od nich pocházet a vycházet z jejich životů. V tom jsme se i za dobu, co IdeaSense funguje, poměrně dost změnili – už nezkoumáme pouze lidské potřeby, ale zkoumáme lidské životy a strategie lidí. Tyto strategie jsou následně přes rozličné potřeby naplňovány.
Strategie, které se v průběhu lidského života od narození až po stáří vyvíjejí, jsou různé. Když jednotlivé fáze dokážete určit, dokonce spočítat, naměřit a zjistit, do jaké míry jsou pro určitou cílovou skupinu relevantní, jak moc jsou na trhu saturované, a kolik lidí je v dané fázi schopno utrácet peníze dokážete poměrně slušně zaměřit hloubkový výzkum nebo etnografické pozorování, abyste si v daleko hlubším měřítku prověřili, jaké jsou za jednotlivými strategiemi potřeby. Z těch potřeb a strategií vytvoříte takzvaný design challenge. Na základě toho zjistíte, co se má vyvíjet, a následně vznikne ideační proces, který na to konci končí testy a velkým počítáním.“
Idea Delivery Lab nemá být podobný prostoru Impact Hub nebo coworkingu
Od byznysu jste se dostali až k sociálním oblastem, dá se říci, kde je vaše konečná cesta?
„Nedá se říct, kde je naše finální cesta. Máme spíše nějaké touhy určité věci měnit. Sociální oblast je určitě jedna z nich. Víte velmi dobře, že jsme pracovali na návrhu konceptu nových domů s pečovatelskou službou. Chtěli bychom měnit věci, které se týkají zdravotnictví a podobných věcí.“
Může být další cestou životní prostředí, které je v současné době hodně ožehavým tématem?
„Může a bylo by to velmi zajímavé. Myslím si, že tým, který tady je, by měl k tomuto tématu i co říct, ale zatím takovou poptávku z trhu bohužel nemáme.“
Vrátím se k vašim novým prostorům. Pořádáte tady i nějaké eventové události?
„Tento prostor není postavený tak, aby byl podobný Impact Hubu nebo coworkingu. Abych odpověděl na vaši otázku ve smyslu eventů, tak my je tady už pořádáme, ale jsou to eventy pro poměrně uzavřenou skupinu. Týkají se různých tematických oblastí, které se tady zrovna řeší. To znamená, že jsou tady eventy třeba se sociálními službami, nebo eventy, které souvisí právě s těmi životními strategiemi, o kterých jsem před chvílí mluvil.
Na příští rok plánujeme pořádat Global Service Jam, což je, řekněme, globální event fungující po celém světě a v rámci kterého se na konkrétní téma vyvíjí služby. My jsme v IdeaSense Global Service Jam za Českou republiku pořádali už třikrát a v březnu 2020 bychom ho chtěli realizovat znovu. Je to jeden z eventů, který tady bude a který bude zrovna i pro veřejnost.“
Idea Sense chce být inovační agentura podporující velké firmy
Kde vidíte Idea Sense za pět let?
„Trh inovací se poměrně rapidně změnil a mění v průběhu doby, co na něm jsme. Začínám si všímat, že velké korporace se snaží tyto typické služby insourcovat. Problém ale je, že sehnat inovační designéry, výzkumníky, UX specialisty, grafiky nebo IT developery, je zrovna v této době extrémně složitý oříšek. Ale v případě, že to chce nějaká korporace udělat poměrně rychle, a tyto náznaky tady jsou, tak vytvořit si takové oddělení u sebe je prakticky nemožný úkol.
Já vidím, ani ne za pět let, ale do dvou let, že se staneme z malé části součástí jednotlivých interních týmů velkých korporací. Tak nám vždy zůstane cross industry znalost. Ta je extrémně důležitá k tomu, aby člověk v korporaci úplně nezakrněl. Myslím si, že je to i světový trend. My jsme letos byli na konferenci Ispim ve Florencii. Tam bylo absolutně zřetelně vidět, že tento trend skrze svět je.
Velké světové společnosti jako Bayer, výrobce léčiv, nebo Swisscom to dělají přesně takto. Vyberou si menší inovační agentury, které z části insourcují, respektive používají je v rámci svého inovačního týmu právě proto, aby udrželi cross industry znalost a aby celý proces běžel rychle. Je to cost efektivní ve smyslu ceny. Inovační agentura zkrátka sdílí své lidi mezi jednotlivými společnostmi, které nejen ušetří, ale mají profesionály a kapacity z řady oborů téměř neustále k dispozici. Obdobné je to například i u car sharingu, kdy je levnější auto nevlastnit. Tady se vidíme.“
V prostorách Idea Delivery Lab nechybí ani profesionálně vybavená laboratoř pro uživatelské testování nebo focus zóny. Je zde i focus zóna včetně relaxzóny s kavárnou nebo odhlučněné telefonní místnosti.
Zdroj: Tývka.cz