Finanční rezerva je u dvou pětin Čechů problém

Finanční rezerva je u dvou pětin Čechů problém. Nejsou tak připraveni na nenadále situace podobné pandemii koronaviru. Do této skupiny lidí spadají jedinci s nižším vzděláním a nižšími příjmy. Jde ale i o rodiče na rodičovské dovolené a nezaměstnané. Dvě třetiny lidí, jež rezervu postrádají, ale ale plánují v budoucnu napravit. Údaje vycházejí z průzkumu agentury Ipsos. Ve svém komentáři je hodnotí hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.

 

Polovina Čechů se nechala slyšet, že si finanční rezervu vytváří dlouhodobě. Jde především o lidi starší 66 let. Dále se jedná o lidi s vyšším vzděláním a vyššími příjmy. Přes desetinu Čechů (11 %) si rezervu začala vytvářet v důsledku obav pojících se ke koronaviru.

„Nezaměstnanost v příštím roce může dosáhnout až deseti procent. V příštích měsících budou propuštěny sta tisíce lidí. Hlavní náraz přijde na podzim, až odezní současná záchranná opatření vlády. Ta spočívají v tom, že stát platí lidem za to, že nepracují, takže nemusí být propuštěni. To ale jen díky tomu, že se stát zadlužuje,“ řekl Kovanda.

Skutečnost, že velké množství lidí nepracuje, ale i tak dosahuje na mzdu nebo alespoň její část, v budoucnu zaplatíme vyššími daněmi.

„Řada lidí a domácností v ČR žije stylem z ruky do úst. A to jak z objektivních důvodů, tedy proto, že jejich příjem je příliš nízký na to, aby vytvářeli úspory, tak také z důvodů subjektivních. Prostě se subjektivně rozhodli, že si třeba na zájezd k moři i půjčí u lichváře, jen aby se na facebooku mohli přátelům chlubit fotkami z báječné dovolené – to, že byla na dluh, už neuvádějí, pochopitelně,“  sdělil Kovanda.

Média frekventovaně uvádějí, že se nejedná o nic subjektivního. Má se jednat ale o objektivní systémovou vadu, která způsobuje velké množství exekucí. K dispozici nejsou ale stoprocentní data o tom, že je lidí v exekuci nebo insolvenci údajný milion. Údaje InsolCentra podle Kovandy poukazují na to, že jich je v reálu spíše půl milionu. Pokud by tomu tak skutečně bylo, nejde o zanedbatelné číslo.

 

Češi se do exekucí dostávají kvůli vlastní laxnosti

„Řada Čechů se v exekuci ocitá prostě proto, že zkouší, co vše si mohou dovolit či nereagují nebo nechtějí reagovat na úřední výzvy. Například zapomenou, že mají jít uhradit pokutu za jízdu MHD načerno. Po letech se pak diví, jak pokuta nabobtnala. Nehledejme za každou exekucí hned nebohou samoživitelku nebo dlouhodobě nemocného člověka, který přišel o možnost dostatečného příjmu,“ říká Kovanda.

Složité je rovněž ze statistik odvodit prapůvodní příčiny zadlužení nebo exekucí. Média informují o takzvané pandemii exekucí. Podle Kovandy může jít ale rovněž o pandemii laxnosti nebo o pandemii nerespektování pravidel a zákonů.

Kovanda si všímá dalšího opakovaného kliše. Podle něj končí Češi ve finančních problémech kvůli nízkým platům. Oproti většině západoevropských zemí máme vskutku nižší platy. Zohlednit ale musíme i výrazněji nižší cenovou hladinu.

 

Slovákům euro nepomohlo

„Za sto eur se toho v Česku koupí rozhodně více než v Německu. Navíc reálné výdělky v přepočtu na osobu, očištěné o inflaci, rostly v třeba v letech 2013 až 2019 v Česku šestinásobným tempem v porovnání s eurozónou. Češi v posledních deseti letech bohatli rychleji než Slováci, kterým tedy euro nijak k rychlejšímu bohatnutí nepomohlo. Majetek průměrného Slováka dosahuje podle studie Allianzu necelých 60 procent majetku průměrného Čecha,“ uvedl Kovanda.

Do studie je zahrnutý movitý i nemovitý majetek. Slováci jsou s ohledem na nemovitosti oproti Čechům více zadlužení. Na jednu stranu bydlí ve vlastním, ale na stranu druhou splácí logicky hypotéku.

„Pokud porovnáme majetek Čechů a Slováků po odečtení dluhu, dopadají Slováci ještě hůř. Jejich majetek pak už totiž neodpovídá ani oněm 60 procentům, čili třem pětinám majetku Čechů. Majetek průměrného Slováka, pokud nepočítáme dluh, odpovídá jen o něco více než jedné třetině majetku průměrného Čecha, konkrétně 37 procentům,“ říká Kovanda.

 

Češi jsou s větším množstvím nemovitostí raritou

Pro Slováky není pozitivní ani porovnání s Německem. V majetku Němce a Čecha je stejný rozdílný, jako v majetek Čecha a Slováka.

Ještě před deseti lety během příjímání eura na tom Slováci byli přitom lépe než Češi v současnosti. Tou dobou majetek průměrného Slováka odpovídal 62 procentům majetku průměrného Čecha.

„Sečteno podtrženo, majetek Slováků je více nafouknutý dluhem než majetek Čechů. A i tak jsou na tom dramaticky hůře. Čím je Čechovi majetkově Němec, tím zhruba je Čech zase Slovákovi. A to navzdory tomu, že Slovák už deset let platí eurem. Vlastně se jeho majetkové zaostávání za Čechem za dobu, po kterou platí eurem, ještě prohloubilo,“ míní Kovanda.

Výhodou našinců je i velký podíl vlastních nemovitostí. Většiná Čechů totiž bydlí ve vlastním a to v Evropě není pravidlem. Češi se přitom neomezují na vlastnictví jediné nemovitosti. Ve svém nemovitostním portfoliu mají totiž třeba i chatu nebo chalupu.

Dobré srovnání nabízí například Švýcarsko, kde má vlastní nemovitost pouhých 40 procent jeho obyvatel. V Česku tento podíl odpovídá 80 procentům. V Německu jde zase o 50procentní podíl.

 

Vlastnické bydlení jakožto čtvrtý pilíř důchodového systému

„Rozšířené vlastnické bydlení v ČR představuje svým způsobem čtvrtý pilíř důchodového systému, protože řada nynějších či budoucích penzistů se v hospodaření své domácnosti opírá či opírat bude právě o vlastnické bydlení,“ sdělil Kovanda.

Česká republika je v globálním srovnání poměrně rovnostářskou zemí. Tuzemsko se neobejde bez chudých lidí. Ale jejich podíl se neliší od standardu nejvyspělejších evropských zemí.

Chudobě čelí méně než deset procent české populace. Jde o nejmenší podíl v Evropské unii. Průměr EU totiž dosahuje zhruba 17 procentům.

„V Německu je chudobou ohroženo přibližně 16 procent populace. Poměrně příznivý obrázek poskytuje i ukazatel materiální deprivace. Statistici sledují, zda si domácnosti mohou dovolit následujících devět položek: neočekávaný výdaj ve výši kolem 10 tisíc korun, týdenní dovolenou, konzumaci masa obden, automobil, včasnou platbu různých pravidelných plateb a splátek, dostatečně vytápěný byt, barevný televizor, pračku a telefon,“ uvedl Kovanda.

Jestliže domácnosti nedosáhnou na čtyři a více položek z výše uvedeného seznamu, pak jsou takzvaně deprimované. V České republice tento podíl odpovídá třem až pěti procentům. Průměr Evropské unie dosahuje přitom sedmi procent. S Českou republikou je v tomto ohledu srovnatelné Rakousko.

 

Bez práce nejsou koláče (doláče)

Vyšší podíl oproti Česku je v Portugalsku, Itálii, Francii, Belgii a dalších zemí Evropské unie. Slovensko je tento podíl téměř dvojnásobně vyšší.

„Stát hraje zásadní roli v tom, že se tady v posledních třiceti letech nůžky nerovnosti rozevřely jen velmi málo. V tomto svoji úlohu plnil a plní. Vždy se najde někdo, kdo bude nespokojený. Hodnota však vzniká konec konců jen prací. Kdo pracuje, nemá problém dosáhnout v tomto státě alespoň uspokojivé úrovně živobytí,“ uzavřel Kovanda.

 

Také by vás mohlo zajímat:

Koronavirus urychlí robotizaci, jaké jsou obavy zaměstnanců?

Byznys a kroky k jeho nastartování v nejisté době

 

Zdroj: Komentář Lukáše Kovandy