Digitální eventy v AJ otevírají trhy, ale zvyšují náklady

Digitální eventy v anglickém jazyce otevírají nové trhy a ruku v ruce s tím přinášejí i nové výzvy. V novém rozhovoru to říká zakladatelka Reshoperu a nového projektu Eventegy Eva Knirschová. Koronavirová pandemie přinesla nové výzvy a potřebu přesunout fyzické eventy do online prostředí. O to se má právě nový projekt postarat. 

 

 

Eva Knirschová, zakladatelka Reshoperu a Eventegy

„U některých projektů, které děláme, aktuálně zvažujeme přechod do digitální podoby. První nevýhodou, kterou musím zmínit, je nedostatek fyzického kontaktu. Tím pádem se s nikým nepotkáme, nepromluvíme si, nedáme si s nimi kávu, nedáme si s nimi drink. Nedochází tam pak ke správnému networkingu v tom pravém slova smyslu. Zároveň jednou z největších nevýhod je skutečnost, že spousta eventů přechází do digitální formy. Najednou je obrovská konkurence a hrozně velký boj o pozornost diváka.“

„Těžko říci, jak na tom digitální eventy budou za měsíc, za půl roku nebo za rok. U jednoho projektu řešíme například digitální event na podzim a tam si nejsme jisti, jak to s tou pozorností bude. Jestli lidi dokáží na platformě sledovat konferenci hodinu, dvě tři, pět či dva dny. Najednou z toho fyzického eventu nemůžete překlopit celý koncept do toho digitálního, protože to nebude fungovat.“

„Aktuálně nevíme, jak to přesně bude, jak se nám to osvědčí a kolik lidí se jej zúčastní. Samozřejmě v koronavirové době se můžeme dívat online, můžeme také testovat různé další způsoby interakce, jako je facilitace online, Zoom, diskuze. Často se lidé, když jsou na Zoomu, víc soustředí, než když se zúčastní celodenní konference. Celý den tam koukáte, popíjíte kávu a pak si možná řeknete, že vás to už nebaví a půjdete se projít. Když si člověk udělá čas na Zoom, tak se snaží dávat větší pozor a interaguje. Mám pocit, že lidé používají čas trochu efektivněji, když jsou takto online.“

 

Digitální eventy fyzický kontakt zcela nenahradí

Dokážete si představit, že pro generaci, která aktuálně přichází, budou digitální vztahy něčím normálně přirozeným, co jim přinese naopak výhodu? Může to způsobit alespoň částečné nahrazení fyzického kontaktu?

„Úplně si nemyslím, že to lze stoprocentně nahradit. Fyzický kontakt zůstane pořád důležitý. V současném období se samozřejmě všichni sžíváme s konferencemi online. Když byla karanténa, tak jsme trávili online možná více času. Ráda bych řekla, že bude vše ve virtuální realitě, potkáme se v ní za pár let a budeme spolu interakovat. Upřímně si ale nemyslím, že to bude až takový extrém.“

„Ještě mě napadla jedna nevýhoda, kterou aktuálně řešíme. Jde o monetizaci. Snažíme si vzít koncept, v rámci kterého jsme měli nastavené, jak to zaplatit a jaké jsou náklady. Najednou přicházíme do digitálního světa a nevíme, kolik za vstupenku můžeme chtít peněz. Není tam fyzická část ani catering. Zároveň je přeplněný trh eventy, které jsou zadarmo. Testujeme tak způsob monetizace, abychom vůbec přežili. Jde o velký otazník a nejsem si vůbec jista s tím, jak to bude s některými akcemi, které děláme a jestli se budou schopné ufinancovat.“

 

Může být dalším modelem vašeho byznysu následné přeprodávání nahraných digitálních eventů?

„Počítáme s tím. Nicméně to samé bylo i u těch fyzických eventů. Vždy jsme se snažili ta videa dál zhodnotit. Buď jsme se je snažili prodat, nebo udělit práva balíčků i do firem. Tam ty příjmy ale nejsou moc vysoké. Jde o malou část z celkových příjmů akce. To samé předpokládáme v digitálním eventu. Očekáváme, že se zúčastní zájemci, kteří to nestihli, kteří si to možná koupí a možná si na to udělají čas. Určitě to ale není primární zdroj příjmů.

 

Jaké oblasti zahrnuje projekt digitálního eventu?

„V eventech digitálních i fyzických máte různé cílové skupiny. Máte tam speakery, vystavovatele a návštěvníky. Marketing a sales se často soustředí do více částí. To je u digitálního eventu v podstatě stejné, pokud chcete udělat digitální expo. Zase máme vysvatovatele, speakery a návštěvníky.“

„Co je u digitální formy samozřejmě jiné, je to, že v podstatě potřebujeme vyvinout platformu, na které to poběží. Těch je na trhu hrozně moc. Všechny platformu přizpůsobují pro digitální eventy – implementovali tam tak různé conference cally, chatovací místnosti atak dále. Problém těchto platforem je, že si jsou všechny hrozně podobné. Vypadají jako krabicové řešení e-shopů. Všechno to vypadá hodně jednoduše. Ve chvíli, kdy řešíme event, který byl třeba pro deset nebo patnáct tisíc lidí, tak najednou nechceme ukázat jen jednoduchou krabici. Potřebujeme, aby to uživatelské prostředí bylo perfektní na míru, aby tam lidé zůstávali a chtěli trávit čas. Najednou stejně jako u toho fyzického eventu zajišťujeme, aby tam lidi zůstali, aby je to bavilo, aby tam navazovali kontakty a aby nešli domů brzy. Zároveň bojujeme ještě mnohem víc s dalšími vlivy, jako jsou ‚pustím si něco v dalším okně, někdo na mě mluví‘. Přicházíme tam mnohem víc o pozornost.“

 

U digitálního eventu ztrácíme hranice, ale může se to prodražit 

Jak zabezpečujete promo digitálního eventu?

„V podstatě velmi podobně jako promo fyzického eventu. V rámci marketingové strategie vypouštíme aktuálně offline reklamu. U jednoho eventu, který děláme, aktuálně testujeme cílení do celého světa. Tím, že je anglický, tak není důvod se držet Česka a okolních států. Můžeme ale začít experimentovat, což může samozřejmě vyjít draho. Uvidíme, jak to půjde. Když máte velký event v Česku, máte tady velkou klientelu, newsletter listy, tak je strašně jednoduché a docela levné lidi zaujmout, dostat je tam atak dále. Kdežto u digitálního eventu jsme najednou ztratili hranice. To je dobře, ale zároveň trochu špatně, protože to bude mnohem dražší.“

 

GDPR se této oblasti nějakým způsobem dotýká?

„U fyzických eventů to máme ošetřené. V okamžiku, kdy se návštěvník registruje, přijde na tu akci, tak v rámci registrace souhlasí s tím, že může být zachycen na nějakých propagačních fotkách atak dále, i na videu pokud je na konferenci. To samé speakeři musí dopředu souhlasit s tím, že budou na videu. Až poté to můžeme dál distribuovat. To samé budeme dělat u speakerů na digitální platformě. U návštěvníků nebudeme získávat jejich fotografie, ale nějaká data. O to v rámci GDPR pečujeme.“

 

Na jaké segmenty se zaměřujete?

„Největší zkušenosti máme mezi konferencemi a veletrhy. To je i ten náš primární focus. Chceme mířit možná spíš do zahraničí než do Česka. Děláme i konferenci v New Yorku, což nás hodně baví. Baví nás zjišťovat nové věci. Co funguje v marketingu v Česku, zdaleka nefunguje v New Yorku. Tato oblast nás tak hodně baví – prozkoumávat další trhy. S tím, co děláme, chceme oslovovat spíš zahraniční akce. Neříkáme ne, pokud je to dobrá akce, která nás baví, zajímá nebo je z nějakého tematického okruhu, který je nám blízký. Uvidíme, co se naskytne.“

 

Jak je to s vaším týmem? Máte české pracovníky nebo využíváte i sílu ze zahraničí?

„Konkrétně v tom New Yorku máme zahraniční tým. Máme lidi v Berlíně, máme lidi v New Yorku nebo v Londýně. Nejde úplně o náš tým. Jsou to zaměstnanci jiné firmy, pro kterou my děláme event. To znamená, že se to prolíná, někdo nám pomáhá z jejich firmy. Částečně to děláme z Prahy a já tam před akcí jedu a managuji týmy dohromady – následně už z kanceláře.“

 

Digitální event může být nedílnou součástí fyzického

Říkala jste, že digitální event v budoucnu nenahradí fyzické konference. Nemůže se stát ale, že se stane součástí konference?

„Je to možné. Ono se to již v podstatě v menší míře částečně děje. Máte konferenci a z ní se vysílá digitálně live stream. Svým způsobem ano, ale do teď nebylo potřeba to posunovat někam dál. To byl jen doplňkový prvek. Momentálně bude záležet na vývoji situace. Už to nemusí být doplňkový prvek, ale může to být naopak.“

 

Jak sledujete globální situaci na poli digitálního eventu?

„Některé akce sledujeme v rámci týmu, jak si s nimi ostatní poradili a snažíme se z toho získat nějakou inspiraci. Všichni do toho vstupujeme svým způsobem poprvé. Někdo řeší live stream, někdo řeší záznamy, někdo zkouší live streamy z celého světa z různých studií. Zároveň je zajímavé zkoumat, jak si organizátoři poradí s networkingem. To, že návštěvníkům zpřístupníme databázi, aby mohl někomu napsat, tak neznamená, že tam bude ten druhý a bude chtít napsat zpátky. Je tam spousta překážek, jak to udělat, ale nikdo neví, jak to udělat nejefektivněji. My například pro jednu konferenci zvažujeme použití Slacku jako komunitního nástroje. Jednak je to vhodné pro komunity do tisíce až x tisíců lidí. Zároveň máme facilitátory, kteří se tam mohou starat o kanály. Je tam live interakce. Lidi si mohou zároveň zavolat. U toho Slacku je navíc pocit, že člověk je součástí komunity. Snažíme se svým způsobem nevymýšlet kolo, ale snažíme se event poskládat z platforem, které už nějakým způsobem existují a snažíme se je použít inovativněji.“

 

Kdyby digitální event doplňoval konference, nemůže oživit konferenci celoročně? Mohl by být součástí konference, kdy se třeba za měsíc po konferenci určité téma znovu rozbalí?

„Také něco, co zvažujeme aktuálně například pro Future Port. V rámci komunity, která se nám možná podaří, možná nepodaří během prvního eventu digitálním vytvořit. V té komunitě bychom rádi udržovali kontakt a znovu otevírali témata, meetupy offline nebo online atak dále. Něco takového je v plánu, ale opět říkám, že uvidíme, jak se to povede.“

 

Data jsou velice ceněnou komoditou. Vy díky digitálním konferencím jich budete sbírat velké kvantum. Neplánujete s nimi v budoucnu více pracovat?

„Sice pracujeme na mnoha eventech, ale na druhou stranu bych neřekla, že se to dá nějak efektivně porovnávat. Když máte jeden event, který děláte každý rok a je stejný, jenom se nějak vyvíjí, tak se to dá nějakým způsobem srovnat. Když ale máte event A a event B, který se liší – například event o e-commerce a event o gamingu, tak ta data jsou tak strašně odlišná. Odlišné jsou totiž i cílovky. Je to něco podobného, když se dělá marketing pro eventy, tak zase každý event je úplně jiný. Co zkusíme u jedné akce a funguje nám perfektně, tak u druhé akce nemusím mít žádnou reakci. Svým způsobem ano. Věřím, že se díky digitalizaci toho hodně naučíme. Jak moc budou data použitelná pro další akce, je otázka, na to zatím nedokážu odpovědět.“

 

Ochrana zvířat a ekologie

Jak využíváte sociální sítě?

„Hodně. U některých eventů jsou nejzajímavějším konverzním kanálem a u dalších eventů je to spíš branding a funguje nám něco jiného. Minimálně Facebook v Česku funguje pořád hrozně dobře. Instagram používáme jako brandingový kanál – nikoli pak konverzní. Většinou je akce poskládaná z nějakého mixu všech kanálů. Takže to nějak proplétáme. Minimálně v Česku je důležité na sociálních sítích být. Když event je jednou ročně, tak se snažíme komunikaci udržovat celoročně, abychom neztráceli pozornost. Postupně předáváme informace, ale největší komunikace začíná před akcí a na akci.

 

Záznamy z konferencí máte v jaké podobě?

„Děláme zatím video, audio prozatím nikoli.“

 

Mohla byste nám říct něco v rámci vaší iniciativy ohledně ochrany zvířat a ekologie?

„V rámci Eventegy nabízíme volné hodiny zdarma. V týmu nás hodně oslovuje animal welfare, ekologie a podobné projekty, které stojí za nějakým dobrem. Těžko to úplně specifikovat. Zatím jsme to nabídli a nemáme přímo žádné klienty, kteří by v tomto ohledu s námi navázali spolupráci. Chceme ale nabídnout naše zkušenosti a hodiny, abychom těmto akcím pomohli dostat se na veřejnost. Řeknu příklad. Třeba ochránci zvířat, kteří lobují za zákaz klecových chovů,nemají často event managera nebo byznys managera, kteří by jim pomohli zefektivnit a vyjít na světlo nebo udělat dobrý marketing atak dále.“

 

Firemní večírky, představování projektů není oblastí, která by se vás dotýkala?

„Kdyby to bylo něco zajímavého a dávalo by nám to smysl, tak bychom to zkusili. V podstatě dělím eventy na firemní a byznysově založené. Často jsou totiž firmy, které dělají event sám o sobě. Potřebují, aby jim ten event vydělal. Například Reshoper je akce, která se zaměřuje pouze na jednu událost. Pak jsou eventy, které jsou firemní – přesně jako večírky, proma nějakých produktů atak dále. Jde o eventy, které platí jiná společnost. V podstatě je to jejich marketingová aktivita.“

„Neříkám ne, pokud by nám něco takového dávalo smysl, cítili jsme se v tom dobře a věděli bychom, že v tom umíme pomoci. Za těchto okolností bychom do toho šli. Největší přidanou hodnotou Eventegy vnímám to, že nejsme produkční agentura. To neznamená, že bychom produkci neuměli. Třeba u Reshoperu děláme přímo celou produkci, ale zároveň spíš chceme dělat byznysové věci. Chceme mluvit do cenotvorby, do strategie, do timingu, marketingu. Tyto oblasti pak propojujeme. Není to tak čistě eventovka, ale něco na pomezí eventovky a marketingové agentury.“

 

Digitální eventy jsou oblastí, která bude stále více důležitější. Hromadné události nebudou už možná nikde stejné. Tomu se musí firmy, chtě – nechtě přizpůsobit. 

 

Také by vás mohlo zajímat:

Eventové agentury prožívají krizi, řešením je digitální event

Zdroj: Tývka.cz 

 

Komentáře

Michal Kvapil

Jsem člověk, který si prošel bohatou praxí v oblasti žurnalistiky. Stáž jsem odstartoval na Novinkách.cz. Následně jsem přešel do mediální skupiny Lagardere, kde jsem pět let působil v Rádiu Zet / BBC na redaktorské a editorské pozici. Pracoval jsem i na pozici zprávaře. Následně jsem přešel pod projekt Youradio Talk, kde jsem měl i vlastní pořady - například Krypton pořad o kryptoměnách. Praxi jsem nabral i v regionální televizi První boleslavská, ve které jsem si prošel prací kameramana, střihače i redaktora. Souběžně s tím spolupracuji pro portál Mladaboleslav.cz a Boleslavský deník.