Covid-19 byl loni druhou nejčastější příčinou úmrtí

V roce 2020 zemřelo 129 289 obyvatel Česka. Ve srovnání s rokem 2019 byl počet zemřelých vyšší o bezmála 17 tisíc, což představovalo 15% meziroční nárůst. Z roku na rok se roční úhrn zemřelých přitom běžně mění jen o nízké jednotky procent. Druhou nejčastější příčinou úmrtí byl covid-19. Více o tom informuje Český statistický úřad.


Změny ve věkovém složení populace, tedy dlouhodobě probíhající stárnutí obyvatelstva, se na zvýšeném počtu zemřelých podílely jen malou částí, přibližně 2 tisíci. Za meziročním nárůstem počtu zemřelých o dalších 15 tisíc osob tak stálo zhoršení úmrtnostních poměrů v roce 2020.

K nejvíce úmrtím přitom došlo v listopadu, kdy jich bylo 15,8 tisíce. Dalších téměř 14,2 tisíce obyvatel zemřelo jak v říjnu, tak v prosinci. Právě do těchto tří měsíců byl koncentrován meziroční nárůst počtu zemřelých.

Okolo 30 % úmrtí je aktuálně zapříčiněno onemocněním srdce, když zdaleka nejčastěji jdeo ischemickou chorobu srdeční. Ta byla příčinou 14,8 % úmrtí a loni na ni zemřelo více než 19 tisíc obyvatel Česka.

Covid vystrnadil ze druhé pozice mozkové přihody

„Druhou nejfrekventovanější příčinu smrti představovaly až do roku 2019 cévní nemoci mozku. V roce 2020 však tuto pozici obsadil covid-19. Ten byl určen jako základní příčina smrti u 10,5 tisíce zemřelých, tedy u 8 % ze všech zemřelých. Mozkové příhody se 7,6 tisíci zemřelými se posunuly na třetí místo,“ říká předseda Českého statistického úřadu Marek Rojíček.

Čtvrté místo zaujalo selhání srdce (6,7 tisíce zemřelých), páté pak zhoubný nádor plic (5,3 tisíce).

Covid-19 podstatně promluvil do statistiky zemřelých i na úrovni jednotlivých krajů. Druhou nejčetnější příčinou po chronické ischemické chorobě srdeční byl ve všech krajích s výjimkou krajů Olomouckého a Moravskoslezského, kde byl třetí za srdečním selháním.

Největší podíl z celkového počtu zemřelých připadl na covid-19 v Kraji Vysočina (10,2 %) a v kraji Karlovarském (9,5 %), naopak nejmenší (7,2 %) v kraji Plzeňském.

Větší úmrtnost u mužů

Chronická ischemická choroba srdeční a covid-19 byly v roce 2020 na prvním, resp. druhém místě v žebříčku nejčastějších příčin smrti jak u mužů, tak u žen, cévní nemoci mozku byly však třetí nejčastější příčinou pouze u žen. U mužů toto místo zaujal zhoubný nádor plic,“ upozorňuje vedoucí oddělení demografické statistiky ČSÚ Terezie Štyglerová.

Úroveň úmrtnosti na většinu nejčetnějších příčin smrti byla u mužů vyšší než u žen a stejně tak tomu bylo v případě měr úmrtnosti na covid-19. Intenzita úmrtnosti mužů v důsledku covidu-19 byla oproti ženám dvakrát vyšší.

Covid-19 pronikl do desítky nejčastějších příčin smrti již pro zemřelé ve věku 25-44 let, když obsadil se 72 zemřelými 8. místo, avšak jeho podíl na všech úmrtích v tomto věku byl pouze 2,5procentní. Ve věkové kategorii 45-64 let obsadil již 5. místo (789 úmrtí; 5 % zemřelých) a u osob o deset let starších, tedy 65-74 letých, místo třetí (2,4 tisíce úmrtí; 8 % zemřelých).

V jejich případě byl ale odstup od druhé nejčastější příčiny, kterým byl v tomto věku zhoubný nádor plic, minimální. Ve dvou nejstarších seniorských kategoriích 75-84 let a 85 a více let byl covid-19 již druhou nejčastější příčinou smrti (4,0 tisíce, resp. 10 % zemřelých a 3,3 tisíce, resp. 8 % zemřelých).

V případě 75-84letých bylo úmrtí na chronickou ischemickou chorobu srdeční oproti covidu-19 více pouze 1,4krát, mezi 85 a víceletými však již 2,8krát. Oproti úmrtím v mladším věku se u obyvatel nad 75 let dostávají více do popředí jako příčiny smrti také hypertenze (5 % úmrtí), demence (5 %), cukrovka (4 %) či záněty plic (3 %). Úmrtí na rakovinu je již méně.

Také by vás mohlo zajímat:

Stavební společnosti loni prostavěly 536 miliard Kč

Zdroj: ČSÚ

Komentáře