„Chceme se vrátit ke kořenům a učinit z českého piva světový pojem,“ říká F. Jungmann

Pivovar Rohozec letos dosáhl velkého úspěchu v rámci Mezinárodního pivního festivalu uskutečněného v Českých Budějovicích. Pivovar z Českého ráje se stal absolutním vítězem kategorie Světová pivní pečeť. V konkurenci pivovarů z celého světa uspěla rohozecká třináctka. Tývka.cz si pro vás připravila exkluzivní rozhovor s ředitelem pivovaru Františkem Jungmannem.

 

Jaká je vaše úspěšná třináctka?

Naše třináctka světlá je naše nejsilnější pivo, pivo vyráběné tradiční technologií, je to takové typické české pivo – odborníci říkáme plzeňského typu. Za kvalitou toho piva stojí práce, hlídání technologického postupu, hlídání hygieny, sanitace. Jde o prvky, které jsou hodně těžko dosledovatelné a dělají tu vlastní kvalitu. Takovýto úspěch se velice těžko napodobuje a potažmo ještě překonává, protože je fakt, že být světovým pivem se nestává každý den a obhájit takovýto úspěch je nejsložitější. Vymýšlět stále něco nového to také není jednoduché. V dnešní době je spousta pivovarů od velikých počínaje přes poslední malinkaté pivovary a neustále přicházet s novinkami a s něčím převratným novým se v dnešní době ta cesta hledá velice těžko. Svým způsobem okolnostmi i přesvědčením se chováme trochu jinak, že opravdu chceme vyzdvihnou tu kvalitu a tu tradici, dělat pivo jako ho dělali naši dědkové a vrátit se ke kořenům, aby opravdu to české pivo bylo opravdu světovým pojmem a u toho ta kvalita je nejdůležitější. Dělat dobře kvalitu znamená dělat ji dobře, i když se někdo nedívá. Na to se leckdy zapomíná.

Když jste Rohozec přebíral, tak byl pivovar v žalostném stavu. Nyní se jeho okolí a i pivo změnilo k nepoznání. Zalíbila si jej řada lidí. Je to znatelné i na vašich sociálních sítích. Velice oblíbené jsou i vaše rohozecké slavnosti. Jak moc trnitá vaše cesta byla?

Já v Rohozci pracuji od jara 2005. Teď to brzy bude čtrnáct let. Ten pivovar koupili naši současní akcionáři od správkyně konkurzní podstaty. Ten pivovar zakoupili s tím, že původně ta myšlenka vznikla, aby tady něco bylo a nevzniklo tady něco, co by nechtěli. Kolega pivovarský, který mě oslovil, s kterým jsme se znali velice dlouho, František Horák, bývalý ředitel pivovaru Svijany, tak mě sem přitáhl a když jsem sem přišel, tak jsem z toho zrovna nadšený nebyl. Tady nebylo v pořádku vůbec nic. Ten pivovar byl opravdu na zavření. Z boje se ale neutíká, takže makat, makat, makat a dodržovat základní pivovarská pravidla. K tomu se musí jít ruku v ruce s nějakým technickým vybavením, které je potřeba doplňovat, modernizovat, vylepšovat, ale i na starším a zastaralým zařízení se dá udělat slušné pivo. Takže to muselo jít ruku v ruce, změnit vůbec vnímaní toho pivovaru na venek, protože pivovar měl hodne špatné jméno. S žertem říkám, co se tradovalo, že pivo rohozec je pivo znalců. Kdo ho zná, ho nepije. Dneska je také pivo znalců, kdo ho zná, tak ho pije. To je ten největší zlom, který se povedl. Nám se teď daří solidně. Držíme solidní podíl sudového piva. Pivovar vypadá pěkně, tradičně. My jsme se opravdu drželi toho, že když kážeme vodu, tak nepijeme víno, ale opravdu se chováme tak, jak říkáme – tradiční pivo. Pivovar musí jít ruku v ruce s tím, aby všechno pasovalo do sebe. To je kvalita, image, vizáš toho pivovaru, marketingové a obchodní aktivity a pak se úspěch dostaví.

Ve spojitosti s podnikáním se poslední dobou mluví o takzvaných fuckupech. Zažil jste také nějaký fuckup?
Já dělám v branži 34 let a ono se úspěch a neúspěch nesmí přeceňovat a nesmí se to brát vážně. Každý člověk pracuje s určitou chybou a myslet si, že jsme dokonalí, že jsme stroje a že nikdy neuděláme chybu, je pitomost. Důležitější je z těch chyb se poučit a nedělat ty stejné nebo podobné chyby. Člověk se vyvíjí celý život a největší škola života je právě ta životní škola. Úplný ignorant dělá stejné nebo podobné chyby. Když to řeknu, tak vše má svůj čas, proto je důležité, aby měl manažer zajištěný nějaký profesní růst vždy odspoda, aby ty chyby, které udělá byly jen ty malé, které nestojí firmu moc peněz, protože nad ním je někdo zkušenější, který mu dá opravdu tu červenou: ‚hale stop, neblbni‘, protože potom čím je člověk na vyšší pozici tím ta chyba je pak dražší. Zase když je na té vyšší pozici a když si prošel tím správným vývojem a naučil se to na těch malých omylech, na těch malých chybách tak to samozřejmě poté pomůže té eliminaci, aby těch chyb bylo co nejméně a nebyla žádná fatální.

Co byste doporučil začínajícím podnikatelům, aby dosáhli úspěchu? Kde čerpáte energii?
Jak dosáhnout úspěchu, to je velice složité. Kdybych to přesně věděl, tak to bych byl geniální a mohl bych hlásat a určitě bych přišel k pěknému balíku peněz. Je to velice složité, jak dosáhnout úspěchu. Jako říct usilovnou prací to je klišé, ale ono to jinak nejde, než makat, makat na sobě, makat na tom okolí a nesnažit se dělat nějaké zázračné věci. Zázraky se nedějí, musím mít jasnou koncepci, jasný cíl, pracovat i s vizí, nejenom roční nebo dvouletou, ale i prostě co bude za pět let, co bude dál. Takže makat tímto způsobem a v tom širším pojetí. Potom dobře skloubit ten pracovní a osobní život. To už souvisí s tím druhým bodem. Lidské tělo není stroj, potřebuje regeneraci, musí se vypnout, je potřeba si vypláchnout mozek jinou činností než jenom prací. Já osobně to řeším tak, že sport, samozřejmě že v mém věku to s tím sportem nemůžu už přehánět, takže přiměřený sport. Mně už zbývá kolo a běžky, abych si nehuntoval úplně klouby a k tomu pobyt v přírodě. Příroda nabíjí, každý to má jinak, no a samozřejmě trochu toho našeho produktu. Zaprvé to dělám celý život, zadruhé mi to chutná a zatřetí i v tom je ten osobní rozvoj. I v tom se člověk vzdělává, nejenom, že ochutnává svůj produkt, svoje pivo, ale podívám se na to, jak si stojí konkurence. Jaký k tomu mají oni přístup, nápady, náhledy. Nikdo není všeználek. Je potřeba se poučit i od druhých.

 

 

Zdroj: Tývka.cz

Komentáře