Česko stále více spoléhá na pracovníky z ciziny, převyšují občané ze třetích zemí
Česká republika je stále více závislá na zaměstnancích z cizích zemí. Většinou jde o Ukrajince, Slováky, Vietnamce, Rusy, Poláky, Bulhary a Rumuny. Ve valné většině se jedná o občany třetích zemí. Ve své statistice to uvedl Český statistický úřad. K 31. prosinci 2019 bylo v České republice evidováno celkem 595 881 cizinců s povolením k pobytu ze 3. zemí a cizinců zemí Evropské unie + Island, Norsko, Švýcarsko a Lichtenštejnsko. Povolení k trvalému pobytu má v tuzemsku přitom 300 684 cizinců. Údaje jsme získali ze statistik Odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra České republiky.
Občané cizí národnosti mají v Česku ve velké míře i vlastní rodiny a děti. Lidi z Evropské unie mají v Česku převážně přechodné pobyty.
„Masivní ekonomická migrace podpořená nedostatkem pracovních sil v posledním období narůstá zejména ze zemí EU. Díky menším administrativním překážkám tak občané především východoevropských zemí Unie vytlačují pracovníky ze třetích zemí. Výjimkou jsou v tomto ohledu Ukrajinci, jejichž počty zejména v posledním období výrazně rostou,“ upozorňuje expertka ČSÚ na mezinárodní migraci Jarmila Marešová.
Podíl trvalých pobytů roste kontinuálně. V roce 2007 se dostal přes hranici 150 tisíců. V současné době se blíží 300 tisícům registrovaných osob.
Ve statistikách registrovaných cizinců nefigurují turisté, ale na druhé straně také mnoho zahraničních pracovníků, kteří zde pracují v rámci volného pohybu osob a nepřihlásili se cizinecké policii.
Významně přibývá počet Ukrajinců
„Na ekonomický cyklus nejvýrazněji reaguje počet Ukrajinců, který mezi roky 2008 a 2011 v době krize poklesl z 81 tis. na 35 tis. osob, ale od roku 2015 opět rychle přibýval až na 121 tis. osob. Novinkou jsou také rychle rostoucí počty Rumunů, Bulharů a s odstupem i Maďarů, tedy občanů EU,“ potvrzuje ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ Dalibor Holý.
Mezi cizinci v České republice převládají lidé mladšího středního věku mezi 30 a 40 lety. Ženy jsou o něco mladší než muži. Nízký podíl 5,4 % představují osoby starší 65 let.
„Největší podíl cizinců, 29,5 %, je zaměstnán v průmyslu. Následují administrativní a podpůrné činnosti zahrnující také agenturní zaměstnávání se 17,6 %, dále velkoobchod a maloobchod s necelými 10 % a stavebnictví s podílem lehce nad 9 %,“ říká předseda Českého statistického úřadu Marek Rojíček.
Zpřísnění úpravy zaměstnaneckých karet
Naše redakce se spojila s vedoucí Centra na podporu integrace cizinců Mladá Boleslav. Toto středočeské město je známé pro vysokou frekventovanost cizinců kvůli lukrativním nabídkám práce. Ty tu jsou zaručeny především díky automobilce Škoda Auto a s ní spojených externích firem.
„Za rok jsme zaznamenali 500 nových klientů. Téměř většina je tu na zaměstnaneckou kartu. Do Mladé Boleslavi tak skutečně jezdí za prací. Ve výjimečných případech podávají výpověď a hledají si novou práci. Dle novely zákona, která je platná od 31. 7. 2019, se pár věcí změnilo. Zavedly se kvóty na ekonomickou migraci a jsou také tři vládní programy pro pracovníky: pro klíčové a vědecké, vysoce kvalifikované a kvalifikované. U poslední zmiňované skupiny jde o pracovníky z firem na dělnických pozicích,“ řekla vedoucí Centra na podporu integrace cizinců Mladá Boleslav Jana Súkeníková.
Podle její slov došlo i ke zpřísnění úpravy zaměstnaneckých karet. Cizinec si tak nemůže po dobu minimálně šesti měsíců změnit zaměstnání.
Zdroj: Český statistický úřad, Tývka.cz
