Česko má výhodu v levném intelektuálním kapitálu, říká V. Novák

Česko má nespornou výhodu oproti ostatním státům z pohledu levného intelektuálního kapitálu. Lidé toho pak hodně umí za málo peněz. Více o tom internetové televizi Tývka.cz řekl na Konferencích Brno předseda představenstva M.L. Morgan Václav Novák. 

 

Václav Novák, předseda představenstva M.L. Morgan

Jaké hlavní kroky musí podnikatel uskutečnit z vašeho pohledu v době krize?

„Musí mít prachy a musí udělat vše pro to, aby měl cash. Musí udělat vše pro to, aby svoji strukturu přizpůsobil situaci, ve které se nachází. Snížení tržeb znamená, že na to musí nějakým způsobem reagovat v nákladech. Ze všeho nejdůležitější je ale zajištění cash. Všechno ostatní z toho poté vychází. Co by měl dělat pro to, aby se z krize dostal a byl zase úspěšný – neměl by zapomínat na marži. To je jediné, z čeho žije. To jsou jediné peníze, které musí vracet. Tu by měl uhájit na základě cashe, který má k dispozici a to je celé.“

 

Mluvil jste o intelektuálním kapitálu. Můžete nám k tomu něco říci?

„Když se podíváte na výkazy firmy, tak v principu jsou tři – výsledovka, rozvaha a cashflow. Většina lidí z byznysu zná výsledovku, někteří znají rozvahu a poměrně málo lidí zná cashflow. Nejdůležitější z výkazů je rozvaha. V rozvaze máte na levé straně zaúčtovaný veškerý majetek, který v té firmě je. Jeden majetek tam ale není a to je intelektuální kapitál. To je to, co lidé umí, co znají a co jsou schopni vygenerovat. To je něco, co dobrou firmu odlišuje od té špatné. Naproti tomu je posílena o to, jaké má lidi. Když říkám intelektuální, tak bych měl počeštěle říct dovednostní. Jde o to, co lidi dovedou. Neříkám, že to musí být samí intelektuálové. Jarda Jágr není intelektuál, ale kličku umí fakt dobře. To je jeho kapitál a v hokeji se za to platí že jo? Za hráče se platí obrovské peníze, protože něco umí. V byznysu se díky bohu za to moc neplatí. Když se podíváme, kolik co stojí, tak největší nákladová výhoda České republiky oproti západnímu světu je velmi příznivá cena intelektuálního kapitálu. Lidé toho hodně umí a za málo peněz. Nebavím se o montážních dělnících, nebavím se o lidech na pásech, bavím se opravdu o těch, kteří tvoří hodnoty. O ty se firmy mají zajímat.“

 

Firmy se chybně nezabývají tím, odkud jdou tržby

Myslíte si opravdu, že analýza toku tržeb a marží je opomíjenou oblastí?

„Nevím, jestli jde o opomíjenou oblast. Často ale vidím, že firmy čekají na to, co přijde a věří, že to přijde. Nezabývají se ale analýzou, odkud tržby jdou, proč a hlavně s jakým rizikem. Jestli prodáváte vánoční stromky a jste 20. prosince nadšení, jak vám byznys jde, tak na základě toho přece neuděláte prognózu na příštích 12 měsíců. To vědí všichni, ale mnoho firem se chová tak, jakože to bude napořád. Když vidíme, co se děje v automobilovém průmyslu, máte tržby, někomu dodáváte přední nárazníky, o kterých jsem hovořil, ale on vám vezme formy, protože si je bude dělat doma. To riziko tam bylo od začátku, vy jste ho ale neviděl do té doby, než přijely náklaďáky a naložily si formy. To je ta analýza, kterou si musí udělat. Pak se musí podívat, jak vysoký stupeň rizika existuje a co udělají pro to, aby ho minimalizovali. To znamená, aby formy někdo neodvezl a nebo aby si přizpůsobili nákladovou strukturu tomu, že už je odvezli. Musí šetřit, ale bohužel ze samotného šetření nikdo nezbohatne. To není cesta k bohatství. Riziko, že tržby nebudou, nebudu nahrazovat tím, že tomu přizpůsobím náklady.“

 

Pane Nováku, vy jste chvíli po akvizici, jaké úskalí byly v rámci ní nejsložitější?

„Já jsem díky bohu chvíli po prodeji. Situace po akvizici je vždy stejná. Nebyly peníze. Museli jsme se tak zajistit, aby byly. To je vždy nejdůležitější. Museli jsme se zajistit, abychom nepřišli o tržby. Museli jsme zajistit, aby nákladová struktura byla v pořádku, abychom dělali věci, které nám marže přinášejí a nedělali ty ostatní. Museli jsme zblbnout lidi, aby chtěli to, co chceme my.“

 

Proč se vám nelíbí myšlenka proinvestování se z krize?

„Jednak musím rozlišit mezi makroekonomickým pohledem a mikroekonomickým státní investice a privátní investice. V obou případech, když investuji, tak musím vědět proč. Jestli se mě někdo zeptá, jestli je správné stavět dálnice – jasně, už tady měly být třicet let. Jestli je správné stavět dálnici, kde nikdo nejezdí a jenom jsem utratil peníze, tak jasně, že není. Je strašně důležité se dívat na to, čemu to prospěje. Jsme zase u těch marží. Pokud tu dálnici postavím, tak je důležité se zeptat na to, v jaké oblasti to zlepší ekonomiku. Lidi tam budou rychleji, nebudou se nervovat, zavčas dorazí zboží, zavčas dorazí oni atak dále. Tato země má dva základní problémy a jeden z nich je infrastruktura. Tam se to musí dohnat. V privátním byznysu investuji ale až tehdy, když mám za A peníze a za B, když firma funguje. Nezaplácávám problémy penězi tím, že investuji, aniž bych věděl, k čemu mi to bude. Není tam ten byznys model. Nevím, jestli mi to zvedne marže. Přece, když mám firmu v krizi a mám 100 milionů tržeb, tak nevezmu 100 milionů a nekoupím si nový stroj v bláhové naději, že mi to přinese tržby. Takto to nefunguje. Musím se podívat, co tam mám, co jsem naložil, co vezu. S tím musím nakládat efektivně a když už s tím nedokážu jet takovou rychlostí, jakou bych chtěl, tak to do toho vrazím. V poslední investici a v poslední firmě jsme investovali také 500 milionů do technologického rozvoje. Trvalo to ale pět let, než jsme se k tomu dopracovali. Do té doby jsme ždímali to, co tam bylo. Museli jsme si vydělat cash na to, abychom si to mohli koupit.“

 

Také by vás mohlo zajímat:

České finanční instituce používají často biometrická data

Konference Brno rozebíraly rozvoj vysokorychlostní tratě v Česku

Zdroj: Tývka.cz

Komentáře

Michal Kvapil

Jsem člověk, který si prošel bohatou praxí v oblasti žurnalistiky. Stáž jsem odstartoval na Novinkách.cz. Následně jsem přešel do mediální skupiny Lagardere, kde jsem pět let působil v Rádiu Zet / BBC na redaktorské a editorské pozici. Pracoval jsem i na pozici zprávaře. Následně jsem přešel pod projekt Youradio Talk, kde jsem měl i vlastní pořady - například Krypton pořad o kryptoměnách. Praxi jsem nabral i v regionální televizi První boleslavská, ve které jsem si prošel prací kameramana, střihače i redaktora. Souběžně s tím spolupracuji pro portál Mladaboleslav.cz a Boleslavský deník.