20 příběhů ŠAVŠ: Když zavřete jedny dveře, otevře se pět dalších, říká M. Petrtýlová
20 příběhů ŠAVŠ je nový seriál o úspěšných absolventech Škoda Auto Vysoké školy. Je natočený ve spolupráci s internetovou televizí Tývka.cz ke dvacátému výročí od jejího založení. Čtvrtým dílem provází Zdeňka Kyselová z marketingu, prodeje a PR a zpovídá absolventku Martinu Petrtýlovou. Jde o bývalou studentku, která podle svých vlastních slov nebyla premiantkou, ale průměrným studentem. Svojí vlastní pílí se ale vypracovala a dostala se na vedoucí pozice v PR. Nyní pracuje na volné noze a s pracovním životem je naprosto spokojená.
Vzpomínáte ráda na studium na ŠAVŠ?
„Musím říci, že je to velmi zvláštní pocit, protože jsem tady již dlouhou dobu nebyla. Školu jsem ale ráda měla a vzpomínky mám více dobré než špatné. Jsem ráda, že tady mohu sedět a předat nějaké své zkušenosti posluchačům a i divákům.“
Martino, já vím, že jste se na konci střední školy rozhodovala, jestli se dáte na pedagogickou dráhu nebo zvolíte ekonomiku na ŠAVŠ. Co bylo nakonec to, co vás přesvědčilo studovat tady u nás?
„Na střední škole jsem měla ráda literaturu. Takže volbou byla pedagogická fakulta – literatura, angličtina. Tam jsem se dostala. Naši ale přišli s tím, že v Mladé Boleslavi je ŠAVŠ a že po absolvování této školy bych měla mít daleko větší uplatnění než jako učitelka. Řekla jsem, že to půjdu zkusit, dostala jsem se na obě a rozhodla jsem se právě pro ŠAVŠ. Jsem ráda, že jsem se tak rozhodla. Myslím si, že to uplatnění je daleko větší. Mám spoustu zkušeností, vyjela jsem na Erasmus, získala jsem dost kontaktů, perfektní spolužáky, dobré zkušenosti z povinné praxe. Takže jsem ráda, že jsem zvolila Škoda Auto Vysokou školu.“
Jste absolventkou z roku 2014. Po ukončení vysoké školy jste hned nastoupila do kosmetického gigantu – do firmy Estée Lauder. Řekněte mi, jaké to bylo úplně na začátku, jak jste se cítila ve velké firmě jako čerstvý absolvent?
„Ještě před tím, než jsem nastoupila do Estée Lauder, tak jsem měla malinko delší cestu. Po absolvování jsem se hlásila na trainee program, kam mě nevzali. Myslím si, že jsem se dostala jen do prvního kola, na trainee program jsem se hlásila ještě do firmy Tesco, KPMG, Ernst & Young a nikam mě nezvali. Tenkrát jsem se přestěhovala za přítelem do Prahy a říkala jsem si, kde bych chtěla asi tak pracovat. Tehdejšího mého kamaráda přítelkyně v Estée Lauder dělala, pracovala přímo pro kosmetickou značku Mac. Říkala mi, že se tam cítí velmi dobře, že to je příjemná firma, ať to zkusím. Šla jsem tak na jejich stránky, všimla jsem si, že vůbec nikoho nehledají, vůbec žádná sekce kariéra tam neexistovala, ale byla tam taková malá kolonka napište nám. Napsala jsem tam a oni mě pozvali na pohovor. Pohovor byl příjemný, bylo mi tam dobře, líbili se mi kanceláře, lidi byli úplně skvělí a pocitově jsem, že bych tady chtěla pracovat, tady se mi to líbí moc. Jelikož je to, dá se říci rodinná firma, není to nic velkého, není to korporát, kanceláře vypadají jako byt, mají velké stropy, je to zkrátka krásné pracovní prostředí, tak jsem se tam cítila velmi dobře. Teď tam sice působím externě. Celý těch pět až šest let, co mám možnost docházet do té firmy, tak jsem ráda, že jsem si vybrala právě Estée Lauder.“
Nejdříve jste pracovala na pozici HR a postupně jste se ve své kariéře posouvala a pracovala jste v marketingu, následně pak PR. Jak probíhal celkově váš profesní život od promocí až k dnešnímu dni?
„Proč HR?. Já jsem během půl roční povinné praxe nastoupila do firmy CS Cargo, což je jičínská spedice – už celkem velká a známá. Tam jsem nastoupila na pozici HR. Mě tato oblast bavila. Jsem člověk, který rád komunikuje s lidmi, kontakty ho baví. To HR tak bylo jasnou volbou. Když jsem tenkrát psala do Estée Lauder, tak jsem zmiňovala, že bych šla ráda na pozici HR. Shodou náhod to tam vyšlo, začala jsem tam pracovat. Vedle byla úžasná šéfová, která měla na starosti marketing. Přišla za mnou a řekla mi, že jsem poměrně šikovná a že se jí uvolnilo místo na poloviční úvazek do marketingu. Upřímně jsem se rozhodovala, protože marketing jsem nestudovala, nebylo to úplně to, co jsem chtěla dělat. Myslela jsem si, že chci dělat HR, ale nakonec jsem na to kývla. To byla nejlepší možná věc, která se mi v životě stala.“
„Zhruba po půl roce se uvolnilo místo PR. Řekla mi, aťo zkusím, že se jí líbi, co dělám na marketingu. Odpověděla jsem, že do toho jdu. PR si našlo mě a já jsem tomu naproti na první dobrou nešla. Jsem fakt ráda, že se to tak stalo, protože jsem se našla, baví mě ta práce. Díky Marianně Sidor, která již v české Estéer Lauder nepracuje, ale pracuje v zastoupení v Jihoafrické republice, jsem našla to, co mě opravdu baví. To je pro mě asi to nejdůležitější. Pracovala jsem tuším čtyři roky v Estéer Lauder na pozici PR, poté proběhla velká restrukturalizace a já jsem odešla, dala jsem si prázdniny. Řekla jsem si, že si dám letní dvouměsíční prázdniny. Během nich se mi ozval další kosmetický gigant Sirowa, která má na starosti značky Tiffany, Gucci, Calvin Klein, Bottega Veneta, jestli bych u nich nenastoupila jako PR manažer. Přistoupila jsem na to, řekla jsem, že určitě. Po třech měsících jsem ucítila, že tu práci chci ukončit a že chci přejít na volnou nohu. Nevěděla jsem, jakým způsobem to bude probíhat, co se bude dít, ale udělala jsem to a bylo to nejlepší rozhodnutí, které jsem mohla udělat. Dá se říci, když zavřete jedny dveře, tak se otevře pět dalších. To se mi přesně stalo. Začala jsem spolupracovat nejenom se Sirowou, ale externě i s Estéer Lauder, se startupem a pomáhala jsem i dalším lidem v oblasti, dá se říci designu a umění.“
I průměrný student může být úspěšný
Pokud se vrátíme zase zpátky k tomu studiu na ŠAVŠ, tak by mě zajímalo, jestli byl nějaký určitý moment nebo období, kdy jste byla vděčná za to, že jste vystudovala ŠAVŠ. Kdy jste využila nějaké poznatky nebo zkušenosti ze studia?
„V prvé řadě bych řekla, že jsem využila možnost a zkušenost z půl roční praxe. Člověk se díky tomu dostane najednou do úplně jiného světa, kde vidíte, jak lidi pracují, jste součástí toho týmu. Kolegy můžete de facto stínovat. Mně se v CS Cargo podařilo dostat do týmu k vedoucím pracovníkům, takže jsem viděla, jak řeší ty dané situace, krizové situace, jak vedou porady a to bylo pro mě hrozně důležité. Když jsem poté šla konkrétně do té nové práce, tak bylo super, že jsem měla zkušenosti z praxe. Co se týče školy a problematiky, kterou tam probíráte, tak si myslím, že to úplně vliv na práci nemá. Ale jsou tam na druhou stranu okolnosti, které jsou hodně důležité. Jde o to, že pracujete v týmu se spolužáky, že máte prezentace, že musíte být samostatní. To vše vás naučí a vede vás to do toho pracovního života. Já jsem nebyla rozhodně nejlepší student, myslím si, že jsem byla dost průměrná. Jsem typický příklad toho, kdy průměrný student s normálními známkami může být nějakým způsobem úspěšný. Hlavně jde o to, že se toho nebojíte a máte kuráž do toho jít. I když praxe není na kvalifikaci, kterou vy máte a nebojíte se, zkusíte to a třeba to vyjde.“
Máte v tuto chvíli nějaké plány do budoucna?
„Protože pracuji ve startupu, tak chci, aby se nám povedlo startupové prostředí proměnit v klasickou firmu, které se bude dařit a bude se každým rokem zlepšovat a dostávat se do podvědomí zákazníků. Co se týče osobních cílů, tak abych byla spokojená v práci, jako jsem. Musím říci, že mě práce hodně baví, naplňuje mě, možná je to až na škodu. Osobní život jde totiž stranou. Tam bych asi potřebovala trochu ubrat, ale zatím to tak nemám.“
Škola letos oslaví dvacet let od svého založení. Co byste jí popřála do budoucna?
„Hodně šikovných lidí, odvážných, studentů, kteří zajímají a baví je to a aby byla pořád tak skvělá, jako je teď. Mám na ni totiž jen ty dobré vzpomínky, je i pár špatných, ale mám hlavně dobré a studovalo se mi tady dobře.“
Také by vás mohlo zajímat:
20 příběhů ŠAVŠ: Škola mi jako cizinci vždy vyšla vstříc, říká A. Reznichenko
Zdroj: ŠAVŠ, Tývka.cz
